Z Evropy zmizelo více než 500 milionů ptáků. Podle vědců za to mohou nejvíce zemědělci

Příčinami vymírání ptáků v Evropě se vědci zabývají již téměř 40 let. A došli k závěru, že tou největší je intenzivní zemědělství.

Tým více než 50 vědců z Evropy zkoumal, jak se 170 druhů ptáků vyrovnává s rostoucím tlakem člověka. V úvahu byly brány čtyři faktory: měnící se lesní porosty, urbanizace, zemědělství a změna klimatu (zvyšující se teploty).

Za 37 let se ptačí populace ve 28 evropských zemích (pevnina a Britské ostrovy) snížila o 550 milionů. To znamená, že se snížila o více než čtvrtinu.

Ptáci vymírají kvůli zemědělství

Největší úbytek populace byl zaznamenán u druhů, které se usazují na zemědělské půdě. Jejich podíl se snížil až o 56,8 %.

Vědci uvádějí, že za to může především bezuzdné používání pesticidů a hnojiv. Tyto látky mohou přímo ovlivňovat zdraví ptáků a hubí hmyz a bezobratlé, čímž ptáky (zejména mláďata) připravují o potravu.

Kromě toho rostliny, které jsou považovány za plevel a v rámci zemědělského pěstování jsou hubeny, poskytují úkryt jak bezobratlým, tak ptákům. Bez nich se šance zvířat na přežití výrazně snižuje.

Zatímco účinky zemědělských tlaků lze považovat za obecný trend, dopad ostatních zkoumaných faktorů byl rozmanitější a závisel na druhu. Přesto je nepopiratelný.

Ptáků ubývá všude

Podle studie se počet ptáků žijících ve městech snížil o 27,8 % a ptáků žijících v lesích o 17,7 %. Pokud jde o urbanizaci, problémem je mimo jiné úbytek dalších přírodních ploch, které se ztrácejí kvůli dalšímu rozšiřování měst. V důsledku toho mají ptáci problémy nejen s hledáním potravy, ale i míst k hnízdění.

Z hlediska dalšího faktoru by se dalo předpokládat, že čím více lesů, tím více ptáků. Ale není tomu tak.

Podle vědců tak formální nárůst počtu lesů v Evropě může maskovat důležité změny, například v kvalitě lesních porostů. Mimo jiné zdůrazňují význam mizení starých lesů, které jsou pro mnoho druhů nezbytné. Zalesňování půdy po zemědělské činnosti nepřinese ptákům stejný užitek jako život v přirozeném lese starém několik set let.

Vědci také dospěli k závěru, že některým druhům se díky zvyšujícím se teplotám dokonce daří lépe. Studie však ukázala, že celkově je ptačí populace změnou klimatu ovlivněna negativně. Mnohem více jsou postiženy chladnomilné druhy, jejichž populace se snížila o 39,7 %, zatímco populace teplomilných ptáků poklesla o 17,1 %.

Výsledky téměř čtyři desetiletí trvající studie byly publikovány v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Jsou to první takto bohaté údaje, které ukazují souvislost mezi lidskou činností a úbytkem ptačích populací na kontinentu.

Zdroj: pnas.org, redakce, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/