Vesmírní pošťáci. Toto jsou zprávy, které jsme vyslali do vesmíru

Které dvě vlastnosti jsou univerzální pro každého člověka, který vstoupí na Zemi? Co nás odlišuje od světa zvířat, co nás vede k velkým výkonům, co nás nutí čelit rizikům? To jsou důvody, proč zdoláváme nepřístupné vrcholy osmitisícovek, skáčeme padákem z výšky 38 kilometrů a posíláme člověka na Mars.

Astronomie a astronautika jsou dva obory, které mají mnoho společného s posouváním hranic, ale také s touhou vyznačit naši křehkou přítomnost ve vesmíru. Uvědomění si potřeby zkoumání často nabízí možnost zanechat po sobě malé stopy. To je jeden z důvodů, proč vysíláme do vesmíru rádiové zprávy v naději, že budou jednoho dne přečteny. To je také důvod, proč rovery, sondy a orbitální sondy, které vysíláme do vesmíru, nesou kromě výzkumných a komunikačních přístrojů také informace o pozemšťanech, zvukové nahrávky a dokonce tisíce fotografií lidí z různých koutů naší planety. Podíváme se blíže na mise, které do vesmíru vynesly více než jen rádiové vlny nebo pozemské vybavení.

Mezihvězdná pošta

První rádiová zpráva určená hypotetickým civilizacím, která byla v historii lidstva záměrně vyslána ze Země, byla odvysílána z radarového komplexu Pluto na Krymu. V roce 1962 opustila zemskou atmosféru série krátkých rádiových signálů, v nichž byla zakódována zpráva pomocí Morseovy abecedy. Příjemcem zprávy byla planeta Venuše, která byla v té době považována za mnohem přívětivější k životu, než naznačují dnešní výzkumy.

Zpráva dorazila k našemu malému sousedovi a po čtyřech minutách a třiceti sekundách se v důsledku odrazu od povrchu planety vrátila zpět na Zemi. Jaký vzkaz vyslal Sovětský svaz? V Morseově abecedě byla zakódována pouze tři slova, která však dokonale vystihují atmosféru doby. Tato tři slova jsou Mir (rusky mír a svět), Lenin a SSSR. Signál vyslaný v roce 1962 byl použit k testování rádiové stanice, jak píše server Celestis.

Jednou z nejznámějších zpráv vyslaných pomocí rádiového signálu do vesmíru je zpráva z listopadu 1974 u příležitosti přestavby tamního radioteleskopu. Příjemcem zprávy byla hvězdokupa M13, vzdálená od Země 25 000 světelných let. Zprávu navrhl Frank Drake (známý tím, že formuloval vzorec, podle kterého lze vypočítat počet hypotetických civilizací v galaxii) ve spolupráci s Carlem Saganem.

Zpráva obsahovala množství informací o Zemi a lidech. Potenciální příjemci zprávy by se mohli mimo jiné dozvědět vzorce chemických sloučenin, z nichž se skládají nukleotidy lidské DNA, počet nukleotidů DNA v lidském genomu a charakteristickou strukturu kódu DNA. Správně dekódovaná zpráva také zobrazí grafické znázornění člověka a jeho standardní rozměry. Zpráva nebyla anonymní. Zakódovány byly v ní také informace o poloze Sluneční soustavy a o místě Země v ní. Celé to doplňuje grafika znázorňující stříšku radioteleskopu Arecibo.

Vesmírní pošťáci

Dne 20. srpna 1977 odstartovala raketa, která do vesmíru vynesla sondu Voyager 2. O několik dní později, 5. září, se na svou cestu vydala dvojče sondy Voyager 1.

Během cesty sluneční soustavou jsme měli možnost navštívit Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Dnes jsou sondy Voyager 1 a Voyager 2 mimo Sluneční soustavu. Takový byl osud obou sond v době jejich konstrukce. Inženýři a vědci doufali, že se dvojčata jednoho dne stanou prvními lidmi postavenými zařízeními, která se dostanou za hranice heliosféry. Tyto malé sondy jsou jediným hmatatelným důkazem naší existence mimo Sluneční soustavu.

Na palubě nesou identické pozlacené disky, na nichž je zakódován vzkaz od pozemšťanů pro případné nálezce Voyageru 1 nebo Voyageru 2. Disk obsahuje více než 100 obrázků, které představují rozmanitost života na Zemi, a také zvuky přírody, hudbu různých kultur a lidí hovořících desítkami jazyků. Vyslaná zpráva tak poskytuje skvělý vhled do naší civilizace a živých organismů na Zemi. Vědci na pozlacené disky umisťují také vědecké údaje: matematické hodnoty a fyzikální vlastnosti, podle kterých lze určit polohu Sluneční soustavy, jak píše server Space.

Informace o pozemšťanech byly i na sondách Pioneer 10 a Pioneer 11, které byly vyslány na meziplanetární cesty v roce 1972, resp. 1973. Na rozdíl od sond programu Voyager byl se sondami Pioneer ztracen kontakt. Odhaduje se však, že obě opouštějí sluneční soustavu. Vzkaz, který oba poslové nesou na palubě, je grafika zobrazující mužskou a ženskou postavu na pozadí nákresu samotné sondy. Grafika je vytvořena v měřítku, aby si příjemci zprávy mohli udělat představu o rozměrech lidí. Hliníkové desky obsahují také rytinu Sluneční soustavy s informacemi o poloze Země a poloze Slunce v Mléčné dráze.

Cesta k nesmrtelnosti?

S technologickým pokrokem a rozvojem výzkumu vesmíru opustily Zemi desítky sond, orbitálních sond a roverů. Mnohé z nich mají na palubě seznamy jmen pozemšťanů nebo jejich fotografie. Jak je to možné? Před zahájením misí, které zkoumají nebeská tělesa v naší soustavě, se často provádějí akce, při nichž lze naše data nebo fotografie uložit na disky, které se později umístí do zařízení vyslaných do vesmíru. Jedná se o zajímavé akce, které mají na jedné straně vzbudit zájem o samotné mise a vědu, přilákat a zaujmout veřejnost, ale na druhé straně nabízejí jedinečnou příležitost, aby jakákoli stopa naší existence zůstala někde daleko za hranicemi naší malé planety.

Zdroj: redakce, space.com, celestis.com, Wikipedia