Velký hadronový urychlovač se po tříleté rekonstrukci znovu spouští

Velký hadronový urychlovač (LHC), největší a nejvýkonnější urychlovač částic, jaký byl kdy postaven, je po tříleté generální opravě a rekonstrukci připraven k opětovnému uvedení do provozu. Dne 22. dubna 2022 ve 12:16 hodin středoevropského času byly kolem 27 kilometrů dlouhého prstence vyslány v opačných směrech dva protonové svazky s injekční energií 450 GeV, píše server NewAtlas.

Výhodou obřího rozbíječe atomů, jakým je LHC, je, že obrovské energie, které může subatomárním částicím předat, mohou způsobit, že do sebe narazí tak silně, že se rozpadnou takovým způsobem, že odhalí tajemství o základní podstatě fyziky. Nevýhodou je, že stroj velký tak, že by obsáhl malou vesnici, vyžaduje spoustu práce na údržbu a modernizaci.

Od 10. prosince 2018 je urychlovač LHC mimo provoz, protože vědci a inženýři provádějí řadu úkolů, aby zajistili jeho správnou funkci, získali nové schopnosti a desetinásobně zvýšili jeho schopnost detekovat množství událostí za daný čas.

Nejnovější modernizace zahrnují zlepšení izolace diod ve více než 1 200 magnetech používaných k řízení svazku částic. Ty jsou pro provoz obřího prstence životně důležité, protože umožňují operátorům bezpečně odebírat proud o síle 13 000 ampérů. Pokud by došlo ke zkratu těchto diod, mohlo by uvolnění energie způsobit rozsáhlé škody.

Další vylepšení zahrnovala výměnu 22 supravodivých magnetů, kryogenních jednotek a přidání dalších přístrojů. Svazek, který se používá k pohlcování svazků částic na konci každého cyklu, byl konsolidován do sestavy z grafitu a plynného dusíku utěsněné v sedmitunovém železném stínění. Výsypka byla také fyzicky oddělena od urychlovače o 10 m, aby se zabránilo přenosu vibrací z výsypky do prstence.

Kromě toho bylo nainstalováno 16 nových kolimátorů, které čistí rozptýlené částice ze svazku předtím, než dosáhnou cíle.

Po odpálení prvních protonových svazků bude nyní tým CERN v příštích měsících pracovat na úplném znovuzprovoznění urychlovače LHC. Po uvedení do plného provozu bude produkovat srážky částic při rekordní energii 13,6 TeV. Očekává se, že nebývale velké množství srážek při tak vysokých energiích přinese nové poznatky o Higgsově bosonu, standardním modelu částicové fyziky a povaze vesmíru krátce po velkém třesku.

Zdroj: newatlas.com