Vědci zjistili, že velryby, které procházejí menopauzou, žijí déle

Vědci zjistili, že velryby, které procházejí menopauzou, žijí déle, což jim umožňuje starat se o širší rodinu. Výzkum přináší vodítka k objasnění původu menopauzy, která se vyskytuje pouze u lidí a několika málo mořských savců.

Z evolučního hlediska je menopauza biologickou hádankou

Většina živočišných druhů se rozmnožuje až do smrti, čímž zřejmě maximalizuje šanci předat své geny další generaci.

Doktor Sam Ellis z Exeterské univerzity, který výzkum vedl, uvádí, že u některých druhů velryb evoluce vybrala delší životnost samic, aby matky a babičky mohly podporovat rodinu ještě dlouho po skončení vlastního reprodukčního života.

„Stejné vzorce vidíme i v lidských společnostech, kde mají ženy podobné reprodukční období jako naši nejbližší příbuzní primáti, ale mají mnohem delší celkovou délku života,“ řekl.

Zjištění jsou součástí desetiletí trvajícího úsilí o vyřešení dlouholeté evoluční záhady. Tým vedený vědci z Exeterské univerzity porovnával délku života 32 druhů velryb. Zjistili, že samice pěti „menopauzálních“ druhů – narvalů a běluh, lodivodů krátkoploutvých, kosatek nepravých a kosatek dravých, žijí asi o čtyři desetiletí déle než ostatní ozubené velryby. Díky tomu mohou trávit více času se svými potomky a vnoučaty, a tím zvyšovat jejich přežití.

Menopauzou procházejí pouze druhy, jako je kosatka dravá, které žijí v pevně propojených rodinných skupinách se složitou sociální strukturou.

Pravděpodobné je, že i u lidí se menopauza vyvinula pod stejným selekčním tlakem, aby se vytvořily užitečné babičky a snížila se reprodukční konkurence mezi generacemi.

Zdroj: BBC