Vědci vytvořili z opičích kmenových buněk struktury podobné embryím a umístili je do děloh opičích samic
Čínští vědci použili opičí kmenové buňky k vytvoření struktur podobných embryím. Takto v laboratoři vyvinutá embrya se po vpravení do samice jeví jako nejranější stádia těhotenství. Cílem tohoto výzkumu je prohloubit naše znalosti embryonálního vývoje a tvorby raných orgánů bez etických dilemat spojených s používáním lidských embryonálních buněk, píše web Modern sciences.
Víme, že možnosti využití kmenových buněk ve vědě i v medicíně jsou poměrně široké. Vědci z Čínské akademie věd použili k vývoji umělého embrya kmenové buňky makaků krabožravých (Macaca fascicularis). Takto vyvinuté embryo bylo implantováno samicím makaků. Pozorování ukázala, že struktura vyvinutá v laboratoři zřejmě prochází ranými stádii těhotenství.
Pochopit, jak se vyvíjí lidský plod na buněčné úrovni, je nesmírně obtížný úkol. A to z řady důvodů. Mechanismy embryonálního vývoje jsou stále z velké části neznámé. Problémem jsou především etické aspekty spojené s výzkumem a pokusy na lidských buňkách. Práce čínských vědců a využití buněk makaků je pokusem o obejití těchto omezení.
Popis a výsledky výzkumu vyšly v časopise Cell Stem Cell.
Etické otázky
Šanghajský výzkum zahrnuje kmenové buňky makaků, z nichž byly vytvořeny struktury podobné embryím a později implantovány samicím. Nikdy předtím v historii vědeckého výzkumu k něčemu podobnému nedošlo. Analogický krok s lidskými kmenovými buňkami by byl jistě kritizován z etických důvodů. Experiment bude pravděpodobně kontroverzní i tak. Přesto se vědci rozhodli využít jisté genetické příbuznosti mezi lidmi a opicemi.
Cílem práce je podrobnější studium vzniku embrya a následné tvorby orgánů. Pozorování vývoje plodů v reálném čase je z pochopitelných důvodů nemožné a jejich získání pro tyto účely by v mnoha zemích skončilo za mřížemi. Vědci doufají, že jim výzkum na opicích umožní přenést alespoň některé závěry ze zvířat na člověka.
Výsledek experimentu
Jak ale tato embrya vůbec vznikla a jak probíhal samotný experiment? V první řadě byly dotyčné struktury nejprve vypěstovány v laboratorních podmínkách a poté analyzovány pomocí mikroskopu. Bylo zjištěno, že v této fázi se podobají blastocystám (rané stadium embryonálního vývoje). Vyvíjely se tak dlouho, dokud nepřipomínaly žloutkový folikul (struktura, která je součástí plodových obalů). Následné analýzy navíc ukázaly, že v nich probíhala exprese genů podobná expresi v přirozených blastocystách.
V této fázi experimentu bylo rozhodnuto implantovat je opičím samicím vložením do dělohy. K tomuto účelu bylo použito celkem osm samic. Již v této fázi však začaly první problémy. Především se umístění embryí do dělohy podařilo pouze u tří samic, u ostatních se nepodařilo implantovat vůbec. V souvislosti s těmito 3 se však ukázalo, že jejich organismy reagovaly produkcí hormonů podobně, jako by se to stalo v případě skutečného těhotenství.
Další průběh pokusu však přinesl zklamání. Implantované struktury se nedokázaly vyvinout v nic, co by alespoň připomínalo plod. Výsledkem bylo, že během pouhého jednoho týdne fyzicky zmizely. Podle některých vědců se takto vyvinuté struktury jednoduše příliš liší od přirozených blastocyst, a proto by neměly šanci přežít v podobě jakéhokoli vyvinutého organismu. Na druhou stranu se domnívají, že právě tento bod by měl odsunout jakékoli etické obavy z tohoto typu výzkumu.
Zdroj: Cell Stem Cell; Modern sciences