Vědci jsou blízko k množení lidí i bez vajíček a spermií. Vlastní děti by mohli mít i dva homosexuálové
Vědci se blíží možnosti vytvořit nového člověka z kožních nebo krevních buněk bez nutnosti pohlavního styku. Tento přístup jde daleko za oplodnění in vitro, které kombinuje vajíčka a spermie v laboratoři, protože nevyžaduje přírodní vajíčka ani spermie.
Nová metoda se nazývá in vitro gametogeneze neboli IVG a slibuje, že jednoho dne poskytne lék na mnoho typů neplodnosti, zpomalí nebo dokonce vypne biologické hodiny. Na třídenním setkání vědců z Národních akademií věd vědci horlivě diskutovali o své práci. Technologie pro výrobu dětí z jiných buněk než z vajíček a spermií je stále vzdálena deset či více let, jak uvádí deník USA Today.
Nyní je však vhodná doba, aby veřejnost zvážila důsledky metody IVG. V březnu japonský výzkumník Katsuhiko Hayashi ukázal, že je možné proměnit kožní buňky dospělých myších samců ve zdravá vajíčka. Pouze malá část jím vyrobených myších vajíček byla životaschopná, ale myši úspěšně odchované z těchto vajíček byly zdravé a mohly mít vlastní mláďata. Hayashi předpokládá, že tento přístup bude nakonec použit k léčbě neplodnosti u lidí, kteří mají pohlavní chromozomy navíc.
Mohl by také umožnit párům stejného pohlaví mít dítě, které je biologicky příbuzné s oběma rodiči. Hayashi také vyvinul metodu výroby životaschopných spermií z buněk dospělých myších samců. U zvířat by IVG mohla být použita k zachování druhů, kterým hrozí vyhynutí. Zůstává však otevřenou otázkou, zda by IVG mohla být někdy považována za bezpečnou u lidí a kolik embryí by muselo být obětováno. A přestože věda může být vedena zvědavostí, všichni se shodují na tom, že IVG bude použita k vydělávání peněz od lidí, kteří zoufale touží po dětech nebo jsou prostě ochotni zaplatit za potomka podle svého výběru.
Již nyní se několik začínajících firem podporovaných soukromým rizikovým kapitálem snaží komercializovat vytváření laboratorně produkovaných vajíček a spermií, i když zpočátku pouze u hospodářských zvířat. Jednou z etických otázek, které IVG vyvolává, je, kdo má z tohoto druhu práce prospěch. Dítě vytvořené tímto způsobem je vlastně vyjádřením přání jiných lidí. Několik lidí na konferenci načrtlo představu devadesátiletých lidí, kteří by mohli mít tímto způsobem potomky.
Vědci a etici se shodují, že je v pořádku manipulovat s geny za účelem vyléčení nemocného dítěte. Tyto genetické změny se nebudou přenášet na další generace. IVG však do genetiky nezasahuje, pouze využívá programy, které jsou již v buňce zavedeny, a dává jí jinou funkci, například mění kožní buňku na spermii. Až to však bude možné provádět neomezeně, budou si lidé moci vybírat z desítek, stovek nebo tisíců embryí, ve srovnání s oplodněním in vitro (IVF), při kterém vzniká pouze několik embryí.
Zdroj: eu.usatoday.com, redakce