V džungli straší duchové. Američané zkoušeli proti Vietkongu psychologickou válku
Během války ve Vietnamu se americká armáda pokoušela oslabit morálku často nepolapitelného nepřítele různými způsoby. V rámci bizarní operace „Bloudící duše“ Američané strašili Vietkong promluvami duchů a děsivými zvuky vysílanými do temné džungle z reproduktorů.
V tradičním vietnamském chápání smrti hrají duchové podle webu The Drive důležitou roli a jsou spojeni s pojmy „dobrá smrt“ a „zlá smrt“. Mnoho z téměř milionu mrtvých Severovietnamců a členů Vietkongu patřilo do kategorie těch, kteří zemřeli násilnou smrtí, daleko od svých domovů a nebyli schopni správně přejít ze světa živých do světa duchů. Podle tradice se jejich duše potulovaly po bitevních polích, uvězněné mezi tímto a příštím životem.
Toho se pokusili využít Američané při operaci s názvem „Bloudící duše“. Jak taková psychologická válka vypadala, dokazuje dochovaná kazeta číslo 10. Připravil ji 6. prapor psychologických operací americké armády, který byl ve Vietnamu aktivován v listopadu 1965.
Nahrávka dnes připomíná soundtrack k hororovým filmům, zahrnovala vzdálené hlasy a další nadpřirozené zvuky, které se nesly džunglí jako příznačné bloudící duše. Strašidelné zvuky měly posluchače nejen vyděsit, ale měly mít i mnohem niternější odezvu u vojáků, kteří koncept „zlé smrti“ pravděpodobně znali a v boji ztratili své spolubojovníky.
„Moji přátelé,“ prosí na nahrávce vietnamský hlas. „Vrátil jsem se, abych vám oznámil, že jsem mrtvý… Jsem mrtvý!“
„Je to peklo. … Jsem v pekle!“ pokračuje záznam. „Neskončete jako já. Vraťte se domů, přátelé, než bude pozdě!“
Kromě hlasů padlých vojáků se na nahrávce objevily i bouchající gongy, pláč žen a dítě volající svého otce. Pásky se vysílaly z reproduktorů na vrtulnících, na člunech nebo je nesly speciální jednotky, které pronikaly do nepřátelských oblastí obvykle v noci.
VIETKONG SE PRÝ VYDĚSIL TYGŘÍHO ŘEVU
Nicméně zprávy o účinnosti takového psychologického boje byly smíšené. V některých případech vietnamští bojovníci okamžitě zahájili palbu směrem k reproduktorům. Vzhledem k tomu, že shazování různých letáků a další propagandistické vysílání byly již široce používány, mnoho vojáků bylo obeznámeno s širším pojetím amerických psychologických kampaní.
Na druhou stranu i v případech, kdy páska s duchy selhala a naopak přilákala nepřátelskou palbu, mohla prý být užitečná pro odhalení polohy protivníka.
Jasným úspěchem ale údajně skončilo přidání autentického tygřího řevu do nahrávky, když se Američané dozvěděli, že v jednom horském průsmyku na Vietkong skutečně útočí tygři. Za nepřátelské linie se vydala dvoučlenná jednotka s upravenou nahrávkou, přehrála ji a 150 bojovníků Vietkongu opustilo své pozice ve strachu ze zabití tygrem.
Zdroj: The Drive, Wikipedia