Ukrajina nemá dostatečnou výzbroj na to, aby se Rusku ubránila, tvrdí vojenští odborníci. Bude nutný zásah spojenců?

S ruskými silami, shromážděnými na ukrajinských hranicích (a potenciálně i v separatistických oblastech), se celosvětová politická diskuse stále více zaměřuje na jednu zásadní otázku. Co je možné udělat pro to, aby se Ukrajina dokázala velkému Rusku ubránit? Nad odpovědí na tuto otázku polemizuje server Foreignpolicy. 

Americká Bidenova administrativa před pár dny schválila dodávky amerických protiletadlových raket Stinger do Kyjeva a stejně tak i navýšení dodávek dalšího vojenského vybavení. Svou pomoc poskytují i další ​​spojenci, včetně Spojeného království a zemí Evropské unie. Někteří odborníci tvrdí, že takováto vojenská pomoc může mít dílčí psychologický efekt. Převažují ale obavy, že, pokud by došlo k reálnému vojenskému konfliktu, tak by tento druh podpory vítězství Ukrajině pravděpodobně nezajistil.

Od roku 2014, po ruské anexi Krymu a invazi na Donbas, poskytly například Spojené státy vojenskou pomoc Ukrajině ve výši přes 2,5 miliardy dolarů (kolem 60 miliard korun). Americká pomoc zahrnovala trenažéry, vybrané obranné systémy a protitankové střely Javelin. Tato pomoc se ale primárně zaměřovala pouze na zvýšení obranyschopnosti Ukrajiny v konfliktu s proruskými separatistickými silami na Donbasu.

Tato pomoc měla své opodstatnění. Proruští povstalci jsou totiž vyzbrojeni převážně ručními a lehkými zbraněmi, dělostřelectvem a obrněnými jednotkami ze sovětské éry a velká většina povstaleckých sil je tvořena pouze místními obyvateli. V případě skutečného válečného konfliktu ale představuje ukrajinská armáda pro Rusko jen malou odstrašující hrozbu a poskytování amerických či spojeneckých zbraní na tom nemůže nic změnit. 

Jediné zbraňové systémy, které by mohly skutečně vyvolat obavy Ruska z Ukrajiny, jsou například rakety země-vzduch a bojová letadla. Ty ale USA, a ani nikdo jiný ze spojenců, Ukrajincům s velkou pravděpodobností neposkytnou. A i kdyby nakonec byly tyto zbraně Ukrajině nabídnuty, ukrajinští vojáci by je těžko dokázali použít. Velké, moderní systémy totiž vyžadují rozsáhlé školení a podporu. A na tu pravděpodobně již nebude čas.

Ruská „vojenská přehlídka“ na ukrajinských hranicích nyní naznačuje, že skutečná válka, pokud k ní dojde, se bude zásadně lišit od strategie, kterou Rusko doposud v separatistických ukrajinských oblastech uplatňovalo. A navíc, Ukrajinské síly by začaly konflikt v jakémsi obklíčení ruskou armádou. Ta je totiž seskupena podél celé východní hranice a také na jihu od Černého moře. Další vojska může ruská armáda rozmístit i na severní ukrajinské hranici v Bělorusku. Odtud je Kyjev vzdálen méně než 100 kilometrů. Podle vojenských odborníků by vše začalo ničivými vzdušnými a raketovými údery ruských pozemních, vzdušných a námořních sil, které by území Ukrajiny zasáhly do velké hloubky. Cílem útoků by byla velitelství, letiště a logistická místa. 

Jakmile selžou zastrašovací ekonomické strategie a Rusko se nezalekne sankcí, je možné, že začne válka. Ukrajinské ozbrojené síly se podle odborníků ocitnou téměř okamžitě v zoufalé situaci. Pokud Rusko nasadí všechny své síly, zahrnující desítky tisíc vojáků, tisíce obrněných vozidel, stovky bojových letadel a raketových systémů, nebude mít obklíčená Ukrajina dostatek sil na to, aby se útokům ze strany Ruska ubránila.

Jen pro porovnání. Ukrajina může nasadit zhruba 250 tisíc aktivních vojáků a dalších 900 tisíc lidí v záloze. Moskva disponuje včetně záloh zhruba třemi miliony vojáky. Přibližný poměr další techniky Ukrajina versus Rusko: tanky 2500 proti 22000, letadla 285 proti 4200, obrněná vozidla 11500 proti 51500. Je třeba zároveň doplnit, že Kyjev nedisponuje vůbec žádným jaderným arzenálem, zatímco Moskva má připraveno 6500 jaderných hlavic.

Víceméně všichni spojenci, ať už jde o USA, Velkou Británii či státy EU, nabízejí neustále Ukrajině pomoc v podobě finančních injekcí a také zasíláním vojenské výbavy. Česko například pomáhá dodávkou 152 mm dělostřeleckých granátů. Stejně tak přichází podpora v oblasti psychologické a politické. Jak velký význam bude mít ale tato pomoc v případě reálného ozbrojeného konfliktu? Bude nutný přímý zásah spojenců? Odpovědi na tyto otázky zatím leží v budoucnosti.

Zdroj: foreignpolicy.com