Takto katastroficky bude vypadat svět za 100 let, pokud včas nezasáhneme. Méně potravin, nedostatek zemědělské půdy, migrace

Nedostatek potravin, sociální nestabilita a extrémní povětrnostní jevy zřejmě rozhodnou o naší budoucnosti. Ještě však není úplně pozdě. Lidstvo má stále ještě šanci snížit svou závislost na ropě, uhlí a plynu, pokud jde o naše energetické potřeby. Pokud to neuděláme, budoucnost bude skutečně chmurná. Server Salon se obrátil na odborníky, aby zhodnotili, jak bude Země vypadat za 100 let, pokud neuděláme nic pro změnu současné trajektorie průmyslové civilizace.

Nedostatek potravin

Pokud jde o jídlo, neomezená změna klimatu povede k většímu nedostatku potravin, tvrdí doktor Mann, profesora environmentálních věd na Pensylvánské univerzitě, povede k dramatickému snížení počtu mořských živočichů, ryb a mořských plodů. Bude také méně orné půdy pro zemědělskou produkci, a tedy méně potravin, a to jak v množství, tak v kvalitě, a protože se budou hromadit problémy s infrastrukturou, bude lidstvo trpět tím, co Mann popsal jako zhroucený systém distribuce potravin. Na pevnině bude mnohem méně využitelné zemědělské půdy, protože teploty budou nadále stoupat a srážky budou stále vzácnější.

V oceánech začnou vymírat korálové druhy a spolu s kolapsem útesových ekosystémů se zhroutí i potravní řetězec. Odborníci předpovídají, že v antarktických vodách dojde k úbytku krilu (čeleď malých korýšů), což ovlivní vše od tučňáků po velryby. Okyselování oceánů, způsobené přímým pohlcováním oxidu uhličitého do vody, pravděpodobně vyhubí celé třídy planktonu, což povede k nepředstavitelné proměně ekosystému. Lidé se budou muset přizpůsobit nedostatku potravin prostřednictvím masové mechanizace zemědělství a snížení spotřeby masa.

Důvodem je skutečnost, že výroba masa se ve velké míře opírá o ekologicky neudržitelné velkochovy a vyžaduje, aby byla zvířata krmena zemědělskými potravinami, které by mohly snadno nasytit lidi. Jak se bude hospodářství přizpůsobovat novým podmínkám vynuceným změnou klimatu, bude se pravděpodobně muset zvětšit plocha zemědělské půdy, což přispěje k vysoké míře úhynu (která již nyní v důsledku změny klimatu prudce stoupá). Zvýší se také závislost na dovozu opylovačů (intenzifikace zemědělství a změněné klimatické podmínky způsobí, že některé oblasti budou pro původní druhy nevhodné).

To znamená, že plodiny závislé na opylujícím hmyzu, jako jsou včely, budou muset používat nové metody šíření semen – nebo mohou při neúspěšných pokusech zcela zkolabovat. Vzhledem k tomu, že změny teplot a sezónnosti způsobí zánik různých plodin, změní se i způsob, jakým lidé vyrábějí potraviny. Doktorka Alice C. Hughesová z Fakulty biologických věd Hongkongské univerzity předpovídá, že světová strava se stane jednotnější, protože ztráta zemědělské a živočišné rozmanitosti povede ke ztrátě lokální pestrosti potravin. Kromě toho se kvůli našim současným neudržitelným způsobům rybolovu masivně sníží počet druhů ryb, které lze ulovit.

Velká migrace

Odborníci upozorňují na další významnou změnu lidské existence, kterou způsobí překotná změna klimatu: nárůst počtu klimatických uprchlíků neboli lidí, kteří budou nuceni opustit své domovy, protože se stanou neobyvatelnými. V případě stovek milionů, možná miliard lidí půjde o pobřežní města, která budou zaplavena stoupající hladinou moře, a možná i o pouštní města, jako je Phoenix, která se stanou příliš horká na to, aby se v nich dalo celoročně žít. To bude mít dopad na produkci potravin, protože velká část naší zemědělské půdy nebude v důsledku toho tak produktivní.

A tyto záplavy budou mít také sociální důsledky, protože způsobí značné vysídlení lidské populace a tito klimatičtí uprchlíci budou muset být přesunuti do jiných zemí. Příliv klimatických uprchlíků vyvolá nejrůznější napětí. Podle doktora Trenbertha, významného vědce z Národního centra pro výzkum atmosféry, existuje určitá pravděpodobnost, že dojde k velké válce a možná i k pandemii, která bude mít za následek výrazný pokles populace.

Počasí bude chaotické

Odborníci se většinou shodují, že změna klimatu povede ke stále častějším a katastrofičtějším extrémním projevům počasí, jako jsou hurikány, záplavy, vlny veder a lesní požáry. Mnozí předpovídají, že extrémní projevy počasí budou mnohem horší než dnes. Pokud globální teplota stoupne na úroveň o 3 °C vyšší, než byla v předindustriální éře, mohou lidé očekávat delší léta, kratší zimy a budou se vyskytovat větší oblasti s nedostatkem srážek nebo v některých případech záplavy. Pokud se změnu klimatu nepodaří zastavit lidským úsilím, bude se budoucnost podobat hollywoodským sci-fi filmům o apokalypse světa.

Zdroj: redakce, Salon, scifac.hku.hk, web.sas.upenn.edu