Takto bude vypadat Slunce na sklonku života. Ohromující snímky z teleskopu Jamese Webba poodhalují pomalý konec vzdálené hvězdy

Snímky s vysokým rozlišením z nejmodernějšího vesmírného dalekohledu odhalují vnitřní oblast kolem centrálního bílého trpaslíka. Ohromující snímky závěrečných fází života vzdálené hvězdy zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) v dosud nevídaných a vynikajících detailech.

Snímky, které zveřejnil mezinárodní tým astronomů, odhalují koblihovitou strukturu zářícího plynu zvanou Prstencová mlhovina, známý objekt na obloze, který leží asi 2 600 světelných let od Země.

Mlhovina vznikla, když umírající hvězda vyvrhla do vesmíru velkou část svého materiálu a vytvořila živé barevné prstence, rozpínající se bubliny a složitá mračna. Podobný osud čeká i Slunce, až za miliardy let vyhasne.

Snímky s vysokým rozlišením pořízené kamerou teleskopu v blízkém infračerveném pásmu (Nircam) ukazují nejen strukturu rozpínajícího se pláště mlhoviny, ale i vnitřní oblast kolem jejího centrálního bílého trpaslíka, velmi husté hvězdy, která je velká zhruba jako planeta.

Přestože nemají nic společného s planetami, jsou takové objekty známé jako planetární mlhoviny. Tento termín je pozůstatkem z počátků astronomie, kdy se vědci vyzbrojení malými dalekohledy domnívali, že připomínají planety.

Očekává se, že hvězdy, jako je Slunce, ukončí svůj život jako bílí trpaslíci vyvržením svých vnějších obálek, které pak vytvoří nádherné planetární mlhoviny, jež jsou osvětleny zářením svých velmi horkých centrálních hvězd před bílými trpaslíky. Barevné pásy v mlhovině jsou tvořeny chemickými prvky, které vyzařují světlo o různých vlnových délkách. Astronomové doufají, že analýzou snímků se dozvědí více o složitých procesech, které vytvářejí struktury mlhovin, a o životních cyklech hvězd a prvků, které vyvrhují do vesmíru.

Prstencová mlhovina v souhvězdí Lyra je jednou z nejbližších a nejjasnějších planetárních mlhovin, a proto je ideálním cílem pro vesmírný dalekohled Jamese Webba ke studiu maloplošných i velkoplošných procesů, které pracují na vzniku prachových molekulárních struktur, jež vidíme na těchto snímcích.

Zdroj: The Guardian