Starověká „brána do pekla“ zabíjí i dnes. Je to magie, nebo našla věda odpověď?
O smrtící jeskyni ve městě Hierapolis v Turecku se vědělo, že okamžitě zabije každého živého tvora, který se do ní odvážil. Bylo tomu tak po staletí a zabíjí i dnes. Odborníci konečně zjistili, jak funguje. Moderní věda našla vysvětlení, odhalila záhadu „smrtící jeskyně“, o které se říkalo, že je bránou do pekla.
Italští archeologové z univerzity v Salentu, kteří vykopávali řecko-římské naleziště starověké Hierapolis (dnes Pamukkale), objevili v Turecku slavnou pekelnou bránu, Ploutonion, kam putovali poutníci z celého světa. Vědci pod vedením Francesca D’Andria odhalili vchod do slavné jeskyně.
Podle webu ilfattostorico řecký geograf Strabo v příbězích svých cest do Malé Asie v 1. století před naším letopočtem popisuje „magické vlastnosti“ jeskyně Ploutonion. „Otvor je dostatečné velikosti, aby jím mohl projít jediný muž, ale dále se sestupuje hluboko do nitra jeskyně. Prostor je vyplněn hustou a tmavou párou. Zvířata, která do něj vstoupí, umírají okamžitě. Dokonce i býci, když jsou přivedeni dovnitř, spadnou na zem a vytáhnou je mrtvé. Sami jsme tam házeli vrabce a okamžitě padli na zem bez života,“ popisuje jeskyni Strabo.
Podle webu TheSun historické záznamy ukazují, že místo bylo využíváno k ponurým náboženským obřadům, při nichž kastrovaní kněží vedli býky na smrt. Davy lidí sledovaly, jak se ze smrtící brány valí škodlivé výpary, které dusily jinak zdravý dobytek. Kněží, kteří zvířata doprovázeli, se však vrátili živí, zdánlivě ušetřeni bohy, kterým sloužili.
Vědci objevili jeskyni poté, co si všimli, že ptáci létající poblíž jejího vchodu padli na zem mrtví, což potvrzuje, že i dnes je jeskyně stejně smrtelná.
V dokumentu z roku 2018 tým z University of Duisburg-Essen v Německu vysvětlil toxické vlastnosti místa z důvodu podzemní sopečné činnosti. Brána, pojmenovaná po Plutoniu nebo Plutovi (bohu podsvětí), je postavena přímo nad hlubokou trhlinou v zemi, pod místem Hierapolis. Tato trhlina uvolňuje obrovské množství CO2. Výzkumný tým změřil množství škodlivého plynu a zjistil, že chemikálie vytvořila „jezero“, které dosahuje hloubky 40 cm. V jeskyni pod chrámem Pluto byla zjištěna smrtící koncentrace CO2 až 91 procent.
I v dnešní době jsou koncentrace překvapivě podobné, dokáží zabíjet hmyz, ptáky a savce. Plyn je nejnebezpečnější za svítání, kdy se během noci nahromadil v jeskyni, a ve dne je poté rozptylován Sluncem. Koncentrace plynu na dně jezera je vysoká, nad hladinou (ve výšce 40 cm) však dramaticky klesá. Zatímco býk stál v plynovém jezeře s tlamou a nozdrami ve výšce mezi 60 a 90 cm, kněží vždy stáli vzpřímeně v jezeře a dbali na to, aby jejich nos a ústa byla vysoko nad toxickou úrovní plynu. Uvádí se, že někdy použili i kameny, na které se postavili, aby byli ve větší výšce nad hladinou jezera.
Podle Wikipedie leží Pamukkale v oblasti tektonického zlomu, kde na povrch vytékají minerální prameny bohaté na vápník. Z minerální vody stékající po skále vznikají usazeniny, travertin. Tak vznikly v průběhu mnoha tisíc let působivé terasy, kaskády a jezírka. O pramen se lidé zajímali už v antických dobách a zhruba 250 let před naším letopočtem zde bylo založeno lázeňské město Hierapolis, které je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
V dnešní době práce na archeologickém nalezišti města Hierapolis stále pokračují.
Zdroj: ilfattostorico.com, thesun.co.uk, cs.wikipedia.org