Snímky z Webbova teleskopu poskytují nový pohled do vesmíru

Vesmír se zrodil v temnotě před 13,8 miliardami let a i poté, co o několik set milionů let později vznikly první hvězdy a galaxie, zůstaly i ony temné. Jejich rozumné světlo, natahované časem a rostoucím vesmírem, se ztlumilo do infračervené oblasti, čímž se staly – stejně jako další stopy k našim počátkům – nepřístupné každému oku i přístroji. O nových fascinujících objevech tohoto teleskopu napsal server Newsfortoday.

V úterý poskytl dalekohled Jamese Webba, v podstatě nejefektivnější domácí observatoř, jaká kdy byla postavena, velkolepou prezentaci našeho dříve neviditelného rodícího se vesmíru. Historické galaxie pokrývající oblohu jako drahokamy na černém sametu. Začínající hvězdy zářící z hloubi mraků mezihvězdného bahna. Náznaky vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety.

Jejich součet je zároveň zcela novou představou o vesmíru a pohledem na vesmír, jak se kdysi jevil jako nový.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

„To bylo celou dobu na trhu,“ prohlásila Jane Rigbyová, astrofyzička z Goddardova letového střediska NASA v Greenbeltu ve státě Md. a vedoucí provozu teleskopu. „Jednoduše jsme potřebovali postavit dalekohled, abychom se mohli podívat, co tam je.“

Webbův teleskop – vychvalovaný nástupce Hubbleova teleskopu, který se stavěl 30 let a vyžádal si investici prakticky za 242 miliard korun – má umožnit vstup do této říše vesmírné historie, výzkum prvotních hvězd a galaxií a hledání bližších, nepochybně obyvatelných světů. Jedná se o spolupráci mezi NASA, Evropskou vesmírnou společností a Kanadskou vesmírnou společností.

„Hledáme prvotní věci, které se vrátily z Velkého třesku,“ prohlásil John Mather, vedoucí vědecký pracovník projektu teleskopu.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Snímek vzdálené hvězdokupy známé jako SMACS 0723 odhalil přítomnost ještě vzdálenějších galaxií rozesetých po celé obloze. Sluneční záření z těchto galaxií, zvětšené do viditelnosti gravitačním subjektem hvězdokupy, vzniklo před více než 13 miliardami let.

Dívat se ven do domu znamená dívat se do minulosti. Vakuem domu se světlo šíří rychlostí 186 000 mil za sekundu, což je téměř 6 bilionů mil za 12 měsíců. Pozorovat hvězdu vzdálenou 10 světelných let znamená vidět ji tak, jak existovala před 10 lety, když sluneční svit opustil její dno. Čím dále hvězda nebo galaxie leží, tím je starší, což z každého teleskopu dělá jakýsi stroj času.

Zbrusu nové záběry byly představeny během hodinového ceremoniálu na Goddardově vesmírném letovém středisku, který vedla Michelle Thallerová, zástupkyně ředitele střediska pro vědeckou komunikaci, s videostopami po celém světě. O několik kilometrů dál, na Area Telescope Science Institute v Baltimoru, přetékající dav astronomů hvízdal a jásal, když se na obrazovce objevily nové snímky – důkaz, že jejich teleskop funguje ještě lépe, než doufali.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Další informace o teleskopu Jamese Webba

Poté, co teleskop Jamese Webba urazil prakticky milion kilometrů, aby se dostal na místo za Měsícem, stráví roky pozorováním vesmíru. Pohled na mlhovinu Jižní prstenec, pozůstatek explodované hvězdy, odhalil náznaky pokročilých uhlíkových molekul obecně známých jako polycyklické vonné uhlovodíky neboli PAH, které se vznášejí v jejím středu. Takové molekuly plují kolem domu a usazují se v mracích, které pak dávají vzniknout novým hvězdám, planetám, asteroidům – a následně i životu.

„Je pravděpodobné, že tvorba PAH v těchto hvězdách je důležitou součástí toho, jak vznikl život,“ prohlásil Bruce Balick, emeritní profesor astronomie na Washingtonské univerzitě. „Jsem ohromen.“

V podstatě nejzávažnějším snímkem byla mlhovina Carina, obrovský vířící oblak bahna, který je zároveň hvězdnou školkou a bydlištěm několika nejzářivějších a nejvýbušnějších hvězd v Mléčné dráze. Při pohledu v infračerveném spektru mlhovina připomínala čnící erodovaný pobřežní útes posetý spoustou hvězd, které astronomové předtím nikdy neviděli.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

„Chvíli mi trvalo, než jsem zjistila, jak tento obrázek pojmenovat,“ prohlásila Amber Straughnová, zástupkyně vědeckého pracovníka pro teleskop, když ukazovala na skalnatou konstrukci.

Doktorka Straughnová dodala, že se nemůže ubránit nadšení z velikosti mlhoviny, která je napěchovaná hvězdami s vlastními planetami.

„My lidé jsme skutečně spojeni s vesmírem,“ prohlásila. „Jsme vyrobeni ze stejných látek jako toto panorama.“

„Tato událost mě ohromila,“ prohlásil Alan Dressler, astronom na Carnegieho observatoři, který se v minulosti podílel na plánování teleskopu před 30 lety.

Zdroje: Newstoday.com, wikipedia