Slunce bude čím dál žhavější, z atmosféry bude mizet kyslík. Živé organismy nepřežijí, tvrdí studie

Podle studie v časopise Nature Geoscience nezůstane kyslík v zemské atmosféře navždy. Přestože změny začnou až za miliardu let, budou nevratné. Prakticky veškerý život, jak ho známe, na Zemi zanikne. A za všechno bude moci stále žhavější Slunce.

Už žáci základních škol se v hodinách učí, že zemská atmosféra je tvořena z 21 % životodárným kyslíkem. Právě tento plyn dává naší planetě zelenomodrou barvu. Podle vědecké studie zveřejněné v odborném časopise Nature Geoscience nám však toto složení atmosféry není dáno jednou provždy a v průběhu času se bude měnit.

Vědci odhadují, že atmosféra bohatá na kyslík, která v současnosti existuje, se pravděpodobně neukáže jako trvalá vlastnost naší planety. Výzkumníci Kazumi Ozaki (Tokijský technologický institut) a Christopher Reinhard (Georgijský technologický institut) tvrdí, že si udrží vysokou hladinu kyslíku po příští miliardu let, než se dramaticky vrátí k nízkým hodnotám připomínajícím ty, které existovaly před Velkou oxidační událostí, k níž došlo přibližně před 2,4 miliardy let.

Kyslík ze zemské atmosféry zmizí. To se již jednou stalo
V praxi to znamená, že za více než miliardu let se zemská atmosféra vrátí ke složení chudému na kyslík a bohatému na metan. Jedním z hlavních důvodů této změny je, že jak naše Slunce stárne, stává se žhavějším a uvolňuje více energie. Očekává se, že tento proces bude doprovázen poklesem koncentrace oxidu uhličitého, což je z hlediska člověka klíčové.

Může za všechno Slunce?
Za miliardu let bude hladina oxidu uhličitého tak nízká, že organismy žijící z fotosyntézy – především rostliny – nebudou schopny přežít a produkovat kyslík. Jakmile tento proces začne, změny proběhnou velmi rychle (vzhledem ke stáří naší planety). Podle vědců je ve hře 10 000 let.

Zdroj: Nature Geoscience