Rusové našli pozůstatky bizona z doby před 8 000 lety. Vědci ho chtějí naklonovat

V loňském roce byly v Jakutsku nalezeny pozůstatky bizona, který vyhynul před tisíci lety. Nález je tak dobře zachovalý, že ruští vědci zvažují, že se pokusí vyhynulý druh oživit, jak píše server Live Science.

V tajícím permafrostu lze nalézt mnoho exemplářů dávných zvířat, a to i z doby před tisíci lety. Některé z nich jsou zachovány v tak dobrém stavu, že vědci začínají uvažovat o tom, zda se s jejich pozůstatky dá dělat něco víc než je jen studovat. To je případ dokonale zachovalých pozůstatků dávného buvola nalezených loni v létě. Tkáně jsou tak dobře zachovalé, že by mohly být použity k oživení vyhynulého druhu. Alespoň tomu věří ruští vědci, i když vědecká komunita je k této myšlence skeptická.

Odhaduje se, že zubr žil přibližně před 8 000 lety. Byl nalezen na území Verchojanského újezdu v autonomní republice Jakutsko (na Sibiři – pozn. red.). Ačkoli se nezachoval celý, jeho hlava, přední nohy a část hrudníku se dochovaly do dnešních dnů v překvapivě dobrém stavu. V době smrti byl pravděpodobně starý 1,5 až 2 roky.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Za zmínku stojí, že dobře zachovalí zubři byli nalezeni již v minulosti. Poslední takové nálezy byly učiněny v letech 2009 a 2010 a biologické stáří těchto zubrů bylo 2 měsíce, respektive 4-4,5 roku. V obou případech bylo zjištěno, že žili přibližně před 8-9 000 lety.

Vědci z Muzea mamutů Severovýchodní federální univerzity (NEFU) v Jakutsku, odkud byl nález získán, provedli pitvu zubra, při níž byly odebrány vzorky zubří kůže, svalů a měkkých tkání. Kromě toho byl vyjmut také jeho mozek. Vzorky budou podrobeny dalším analýzám, které by měly umožnit přesněji určit, jak dlouho nalezený bizon žil a co charakterizovalo biologické prostředí, v němž fungoval.

Klonování bizona

Protože se některé části bizoního těla zachovaly v opravdu dobrém stavu, začali vědci z NEFU zvažovat, v jakém stavu by mohla být jeho DNA a zda by ji bylo možné využít, aby bylo možné zvíře naklonovat.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Aby to však bylo možné, je nutné narazit na chromozomy, které by nebyly poškozené. Jak připustil Love Dalén, paleogenetik ze Stockholmské univerzity ve Švédsku, klonování vyhynulých zvířat z takových tkání není možné. „Aby bylo klonování možné, musí se najít nepoškozené chromozomy,“ řekl Dalén.

Často se i u nejzachovalejších exemplářů vyzdvižených z věčně zmrzlé půdy zjistí, že se chromozomy rozpadly na miliony fragmentů. Jak Dalén poznamenal, v případě exempláře z doby před mnoha tisíci lety bychom měli větší šanci, že při hodu mincí trefíme tisíc hlav v řadě, než že najdeme neporušený chromozom, jak píše web IFL Science.

Navíc osoba zodpovědná za celý projekt je v tomto případě kontroverzní. Je jím profesor Hwang Woo Sok z NEFU a Nadace pro biotechnologický výzkum se sídlem ve Spojených arabských emirátech. Z jihokorejské Soulské národní univerzity byl propuštěn poté, co se ukázalo, že výsledky výzkumu, které prezentoval, jsou podvodem.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Hrozilo mu také uvěznění poté, co se dopustil porušení etických pravidel odběrem lidských vaječných buněk. Celý jeho tým mezitím vyvolal značnou kontroverzi, když medvěd nalezený ve věčně zmrzlé půdě, o němž se tvrdilo, že žil již před 22 000 lety, ve skutečnosti chodil po Zemi „pouze“ před 3 500 lety.

Zdroj: redakce, livescience.com, iflscience.com

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026