Rotace zemského jádra se zastavila a může se obrátit

Tým vědců z Pekingské univerzity právě dospěl k závěru, že v roce 2009 se rotace pevného vnitřního jádra Země zastavila a možná se začíná obracet. Na základě tohoto zjištění, které bylo zveřejněno v nejnovějším vydání časopisu Nature Geoscience, se vědci domnívají, že k této inverzi dochází pravidelně. Stane se tak přibližně jednou za sedm desetiletí a může způsobit změny v intenzitě magnetického pole a délce dnů, uvádí server The Hill.

Podle Yi Yanga a Xiaodonga Songa (autorů výzkumu) skutečnost, že k těmto změnám může docházet v tak krátkém časovém měřítku, naznačuje, že jsou v historii planety běžné Proto pomohou lépe pochopit, jak to, co se děje v hlubinách Země, ovlivňuje její povrch.

Vnitřní jádro, pevné a tvořené převážně železem a niklem, je fyzicky odděleno od zbytku zemské hmoty vnějším jádrem, tvořeným tekutým železem, což mu umožňuje udržovat rotaci nezávislou a odlišnou od rotace samotné Země.

Rotace vnitřního jádra ve skutečnosti získává hybnost ze silných magnetických polí vytvářených vnějším jádrem a je vyrovnávána gravitačními účinky silné vrstvy pláště těsně nad ním. Již desítky let geologové diskutují o rychlosti této rotace a také o možnosti, že se mění v čase.

Aby dospěli k těmto závěrům, Yang a Song studovali rozdíly ve tvaru a době šíření seismických vln generovaných téměř identickými zemětřeseními, která od 60. let 20. století procházejí středem Země po podobných drahách. Zjistili, že kolem roku 2009 se dráhy, které dříve vykazovaly výrazné časové rozdíly, tj. ty, které seismické vlny urazily při každém jiném zemětřesení za různou dobu, přestaly měnit. To svědčí o „zpomalení“ rotace vnitřního jádra, které se zastavilo.

Ale nejen to. Vědci se totiž domnívají, že toto „zastavení“ může souviset s obrácením rotace vnitřního jádra. A že tento typ zvratů není něčím výjimečným, ale že k nim dochází cyklicky, přibližně jednou za sedm desetiletí. Podle studie se předchozí obrat odehrál na počátku 70. let 20. století. Autoři vysvětlují, že tento výkyv souvisí se změnami geofyzikálních pozorování na zemském povrchu, jako je magnetické pole a délka dne.

Yang a Song proto uzavírají, že jimi zjištěné oscilace v rotaci vnitřního jádra se shodují s periodickými změnami na zemském povrchu, což dokládá hlubokou interakci, která existuje mezi různými vrstvami naší planety.

Zdroj: redakce, thehill.com, nature.com