Před více než 200 lety zasáhl Zemi meteorit. Obsahuje informace o Marsu
Studie meteoritů poskytly informace, které naznačují, že některé klíčové prvky získal raný Mars dopadem meteoritů. Taková vize je v rozporu se stávajícími teoriemi.
Meteorit Chassigny byl nalezen ve Francii v roce 1815 a dosud se v něm zkoumaly izotopy xenonu, které mohou v nezměněné podobě přežívat miliony let. Nový výzkum se naopak zabýval původem marťanských prvků, jako je vodík a kyslík, které se na Rudé planetě pravděpodobně objevily především díky dopadům meteoritů. Vědci dosud předpokládali, že se na Mars dostaly z prvotního oblaku prachu a plynu.
Meteorit Chassigny byl nalezen v roce 1815
Pokud se nové zprávy potvrdí, bude Mars ještě podobnější Zemi, než jsme si mysleli. Dřívější odhady byly založeny na poměru izotopů z meteoritu Chassigny, který se zdál odpovídat koncentracím v marťanské atmosféře i ve sluneční mlhovině, velkém plynném oblaku, z něhož se zformovala Sluneční soustava. Prchavé prvky Rudé planety by tedy mohly pocházet z této mlhoviny, jak uvedla studie na webu Science.
Nejnovější analýzu provedli Sandrine Péronová z Curyšské federální polytechnické univerzity a Sujoy Mukhopadhyay z Kalifornské univerzity v Davisu. Dvojice vědců prověřila Chassignyho na přítomnost izotopů kryptonu, což umožnilo ještě přesnější měření pomocí hmotnostního spektrometru s vysokým rozlišením. Jak vysvětlují, zatímco u izotopů xenonu je obtížné určit přesný zdroj těkavých látek, izotopy kryptonu jsou mnohem dostupnější, píše server The Meteoritical Society.
Během svého výzkumu Péron a Mukhopadhyay dospěli k závěru, že izotopy s největší pravděpodobností pocházejí z meteoritů, nikoli ze sluneční mlhoviny. To zase naznačuje, že atmosféra Rudé planety – obsahující převážně izotopy ze sluneční mlhoviny – nebyla vytvořena plyny ze slunečního pláště. Jeden ze scénářů předpokládá, že tyto plyny se mohly nacházet těsně pod povrchem nebo v polárních ledovcích a pak se postupně uvolňovat.
Hlavní zjištění o minulosti Marsu
Chris Ballentine z Oxfordské univerzity zdůrazňuje, že získané informace by mohly vést k zásadním změnám v chápání původu těkavých látek na Marsu. Další podobnosti mezi Marsem a naší planetou jsou také patrné. Obě planety mohly získat své těkavé prvky za podobných okolností a takový jev se pravděpodobně týká i mnoha dalších planet. Vyvozené závěry proto pomohou při studiu objektů obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce a při určování pravděpodobnosti výskytu života na těchto oběžných drahách.
Zdroj: lpi.usra.edu, science.org