Pomocí genového inženýrství dokáží vědci upravit myší DNA tak, aby se rodili pouze samečci anebo samičky. K čemu je to dobré?

Vědci použili novou technologii úpravy genů k vytvoření buď pouze samičích, anebo samčích myších vrhů, a to se stoprocentní účinností, píše server sciencedaily.com.

Ve vědeckém výzkumu, a také v zemědělství, je často zapotřebí buď pouze samců nebo pouze samic. Například laboratorní výzkum samčí nebo samičí reprodukce vyžaduje pouze zvířata zkoumaného pohlaví. V zemědělství jsou pro produkci vajec a ve stádech dojnic zapotřebí pouze samice. To znamená, že se zvířata nepožadovaného pohlaví po narození běžně vyřazují.

Nová metoda využívá systém, který krátce po oplodnění potlačí aktivitu embrya a umožňuje vývoj pouze požadovaného pohlaví. Takto geneticky založená metoda kontroly pohlaví potomků by mohla výrazně snížit vybíjení zvířat v obou odvětvích.

The Crick’s @lab_turner and @UniKent have used #CRISPR gene editing to produce all-male and all-female mouse litters ?

This could improve animal welfare in farming and research, where sometimes only one sex is needed. https://t.co/EYAsLohxiA

— The Crick (@TheCrick) December 3, 2021

Pomocí této metody byli vědci schopni se stoprocentním účinkem kontrolovat pohlaví mláďat.

Překvapivě tento nový postup nevedl k 50% snížení počtu vyprodukovaných potomků, ale velikost vrhů se pohybovala mezi 61 % a 72 % kontrolovaných vrhů. Vědci se domnívají, že je to proto, že zvířata, jako jsou myši, produkují během každého vaječníkového cyklu více vajíček než je potřeba, což umožňuje, aby se část z nich poškodila během raného vývoje, aniž by se snížila velikost vrhu. To znamená, že v situacích, kdy je zapotřebí jedno pohlaví, bude k produkci stejného počtu potomků požadovaného pohlaví zapotřebí méně chovných zvířat.

U přeživších potomků také nedochází ke škodlivým účinkům úpravy genů.

,,Tato práce by mohla mít okamžitý a cenný dopad ve vědeckých laboratořích, protože jsme ukázali, že je bezpečná a účinná u myší, běžných savců používaných v lékařském a vědeckém výzkumu. Zatímco v mnoha výzkumech jsou zapotřebí obě pohlaví, existují oblasti studia, kde je zapotřebí pouze jedno z nich. Například při studiu reprodukčního systému, nemocí specifických pro dané pohlaví nebo některých hormonů,“ říká James Turner, vedoucí skupiny Laboratoře biologie pohlavních chromozomů v Crickově ústavu.

,,Důsledky této práce jsou potenciálně dalekosáhlé, pokud jde o zlepšení životních podmínek zvířat, ale měly by být zváženy na etické a regulační úrovni. Zejména před jakýmkoli potenciálním využitím v zemědělství by bylo třeba vést rozsáhlou veřejnou diskusi a debatu, a také změnit legislativu. Po vědecké stránce je také třeba vykonat mnoho práce v průběhu několika let. Je zapotřebí dalšího výzkumu, nejprve k vývoji konkrétních sad nástrojů pro úpravu genů pro různé druhy a poté k ověření jejich bezpečnosti a účinnosti,“ doplňuje Peter Ellis, docent molekulární genetiky a reprodukce.

Nám tedy zbývá otázka, kdy obdobné experimenty nezůstanou pouze na bedrech myší populace, ale začne se o nich uvažovat i v té lidské populaci. Budoucnost je možná blíž, než si myslíme.

Zdroj: sciencedaily.com