Podle vědců jsme odčerpali tolik podzemní vody, že došlo ke změně sklonu planety Země a zvýšení hladiny oceánů
Vědecký časopis Geophysical Research zveřejnil výsledky studie, která opět dokazuje, jak velký vliv má člověk na Zemi. Podle vědců jsme odčerpali tolik podzemní vody, že došlo ke změně sklonu její rotační osy a naše planeta se za pouhých 17 let naklonila téměř o 80 centimetrů na východ.
Vědci zapojení do experimentu GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment) zjistili, že nadměrné využívání podzemních vod ovlivňuje nejen místo, odkud se voda čerpá, ale celou naši planetu, a tento efekt je poměrně překvapivý. Pozorování změny polohy severního a jižního pólu umožnilo vědcům prokázat, že se Země v letech 1993-2010 posunula směrem na východ o téměř 80 centimetrů (geografický severní pól se posunul rychlostí 4,36 centimetru za rok). Klimatické modely zase ukázaly, že lidé během tohoto období odčerpali 2150 gigatun podzemní vody, což odpovídá zvýšení hladiny oceánů o více než 6 milimetrů. Jak však sami odborníci upozorňují, jedná se o obtížně ověřitelné odhady.
V roce 2021 vědci spojili změnu sklonu osy naší planety s táním polárních ledovců a horských ledovců. Nový výzkum ukazuje, že na tento seznam by se měla přidat i těžba podzemní vody. Jak vysvětluje web Nature, rotace Země závisí na rozložení její hmoty. Proto zvětšení hmotnosti na jedné straně (nebo její posunutí) způsobuje změnu sklonu, která se tím kompenzuje. Stránka také připomíná, že podzemní voda se zpočátku využívá především pro místní zemědělství nebo průmysl, ale po vytěžení se velká část z ní vypaří nebo odteče do řek a může skončit v oceánech.
„Zemský rotační pól se skutečně hodně mění,“ zdůraznil v tiskovém prohlášení Ki-Weon Seo, geofyzik ze Soulské národní univerzity, který studii vedl. „Naše studie ukazuje, že z příčin souvisejících s klimatem má na posun rotačního pólu největší vliv redistribuce podzemních vod“.
Severní a jižní rotační pól se obvykle posouvá o několik metrů ročně, což znamená, že rotační osa Země se přirozeně posouvá. Na tomto jevu se podílí mimo jiné počasí a oceánské proudy. Jedná se však o pomalé drifty, které mají na naši planetu jen malý vliv. Vědci se domnívají, že ani změny způsobené těžbou podzemní vody s sebou nenesou velké riziko a nezpůsobí například změnu ročních období. Surendra Adhikari, vědec z Jet Propulsion Laboratory, který se na studii nepodílel, nicméně poznamenal, že v geologickém časovém měřítku může mít polární drift vliv na klima.
Studie zjistila, že podzemní voda čerpaná ze středních zeměpisných šířek má největší vliv na sklon planety. Tyto poznatky mohou pomoci řídit proudění podzemních vod po celém světě a přispět ke snížení potenciálního obratu a jeho možných dopadů.
Zdroj: Geophysical Research; Nature