Ozonová díra se opět zvětšuje, dosáhla velikosti trojnásobku rozlohy Brazílie

Měření ze satelitu Copernicus Sentinel-5P ukazují, že ozonová díra nad Antarktidou je jednou z největších v historii. Díra, kterou vědci označují jako „oblast s vyčerpaným ozonem“, dosáhla 16. září 2023 velikosti 26 milionů km2. To je zhruba trojnásobek rozlohy Brazílie.

Velikost ozonové díry pravidelně kolísá. Od srpna do října se ozonová díra zvětšuje – maxima dosahuje od poloviny září do poloviny října. Když na jižní polokouli začnou teploty vysoko ve stratosféře stoupat, úbytek ozonu se zpomalí, polární vír zeslábne a nakonec se rozpadne a koncem prosince se hladina ozonu vrátí k normálu.

Družice Copernicus Sentinel-5P vypuštěná v říjnu 2017 je určena ke sledování naší atmosféry. Je součástí flotily družic Copernicus Sentinel, kterou agentura ESA vyvíjí pro program Evropské unie na monitorování životního prostředí.

Měření z družice Copernicus Sentinel-5P ukazují, že letošní ozonová díra nad Antarktidou je jednou z největších v historii. Díra, kterou vědci označují jako „ozonovou díru“, dosáhla 16. září 2023 velikosti 26 milionů km2. To je zhruba trojnásobek rozlohy Brazílie

Proměnlivost velikosti ozonové díry je do značné míry dána silou silného větrného pásma, které obtéká oblast Antarktidy. Toto silné větrné pásmo je přímým důsledkem rotace Země a silných teplotních rozdílů mezi polárními a mírnými zeměpisnými šířkami.

Ačkoli je možná ještě brzy diskutovat o příčinách současných koncentrací ozonu, někteří vědci spekulují, že letošní neobvyklý vývoj ozonu by mohl souviset s erupcí sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai v lednu 2022. Erupce sopky vnesla do stratosféry velké množství vodní páry, uvádí web Phys.

Measurements from the Copernicus Sentinel-5P satellite show that this year's ozone hole over Antarctica is one of the biggest on record.

The hole reached a size of 26 million sq km on 16 September 2023. This is roughly three times the size of Brazil.https://t.co/9YyKQf0w0V

— Doomer Girl News? (@SaraHor76174949) October 5, 2023

V 70. a 80. letech 20. století došlo v důsledku rozsáhlého používání škodlivých chlorofluorouhlovodíků ve výrobcích, jako jsou chladničky a aerosolové plechovky, k poškození ozonu vysoko v naší atmosféře – což vedlo ke vzniku ozonové díry nad Antarktidou.

V reakci na to byl v roce 1987 vytvořen Montrealský protokol, jehož cílem je chránit ozonovou vrstvu postupným ukončením výroby a spotřeby těchto škodlivých látek, což vede k obnově ozonové vrstvy.

Na základě Montrealského protokolu a poklesu antropogenních látek poškozujících ozonovou vrstvu vědci v současné době předpokládají, že globální ozonová vrstva dosáhne kolem roku 2050 opět normálního stavu.

zdroj: Phys