Nový vesmírný teleskop bude pátrat po černých dírách a explozích hvězd. Prsty v něm má i Akademie věd České republiky

Nový vesmírný teleskop bude zkoumat oblohu a pátrat po silných výbuších rentgenového záření ze záhadných nebeských objektů, jako jsou neutronové hvězdy a černé díry, píše portál InceptiveMind.

Einstein Probe je společným dílem Evropské kosmické agentury (ESA), Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE) a AV ČR. Tato sonda bude vybavena novou generací rentgenových přístrojů s vysokou citlivostí a velmi širokým záběrem, což vědcům umožní podrobně studovat nové jevy.

„Díky své inovativní konstrukci může sonda Einstein sledovat velké plochy oblohy na první pohled. Tímto způsobem můžeme objevit mnoho nových zdrojů a zároveň studovat chování rentgenového záření pocházejícího ze známých nebeských objektů po dlouhou dobu,“ říká Erik Kuulkers, vědecký pracovník projektu Einstein Probe v ESA. „Vesmír je naší jedinou laboratoří pro zkoumání těch nejenergetičtějších procesů. Mise, jako je Einstein Probe, jsou nezbytné pro lepší pochopení těchto procesů a pro získání dalších informací o základních aspektech fyziky vysokých energií.“

Na rozdíl od hvězd, které vidíme na noční obloze, je většina kosmických objektů, které vyzařují rentgenové záření, velmi proměnlivá a nepředvídatelná. Neustále se zjasňují a zeslabují a v mnoha případech se krátce objeví, než na dlouhou dobu zmizí.

Rentgenové záření z astronomických zdrojů je velmi silné a nese zásadní informace o některých z nejzáhadnějších objektů a jevů v našem vesmíru. Toto rentgenové záření vzniká při různých událostech, jako jsou srážky neutronových hvězd, výbuchy supernov, pád hmoty na černé díry nebo hyperhusté hvězdy nebo vysokoenergetické částice vyzařované z disků hořícího materiálu, které obklopují tyto exotické a záhadné objekty.

Einsteinova sonda zlepší naše chápání těchto kosmických událostí objevováním nových zdrojů a sledováním proměnlivosti objektů zářících v rentgenovém záření po celé obloze. To má zásadní význam pro lepší pochopení původu gravitačních vln. Když se srazí dva nadměrně husté hmotné objekty, jako jsou dvě neutronové hvězdy nebo černé díry, vytvoří ve struktuře časoprostoru vlny, které se šíří na kosmické vzdálenosti a dorazí až k nám.

Přestože několik detektorů na Zemi dokáže tento signál zaznamenat, často se snaží lokalizovat jeho zdroj. Pokud se jedná o neutronové hvězdy, je taková kosmická událost doprovázena obrovským přívalem energie v celém světelném spektru, zejména v rentgenovém záření. Einsteinova sonda umožní vědcům pohotově studovat tyto krátkodobé události a pomůže nám určit původ mnoha impulsů gravitačních vln pozorovaných na Zemi.

K dosažení všech svých vědeckých cílů je sonda Einstein vybavena dvěma revolučními přístroji – širokoúhlým rentgenovým dalekohledem (WXT) a vysoce citlivým následným rentgenovým dalekohledem (FXT).

WXT má optickou modulární konstrukci, která napodobuje oči humra a využívá inovativní technologii Micro Pore Optics. To přístroji umožňuje pozorovat 3600 čtverečních stupňů na jeden záběr, což zahrnuje 10 % celé nebeské sféry nad Zemí. Díky této jedinečné schopnosti může Einsteinova sonda sledovat téměř celou noční oblohu při třech obězích kolem Země, přičemž každý oblet trvá 96 minut.

Nové zdroje rentgenového záření a další zajímavé události, které WXT zaznamenal, jsou pak pečlivě zkoumány citlivějším přístrojem FXT sondy Einstein Probe. Ještě působivější je, že sonda upozorní další teleskopy na Zemi i ve vesmíru, aby se rychle zaměřily na nový zdroj a shromáždily data o více vlnových délkách, což umožní důkladnější studium události.

ESA poskytla podporu při testování a kalibraci rentgenových detektorů a optiky přístroje WXT. Ve spolupráci s MPE a Media Lario (Itálie) rovněž vyvinula sestavu zrcadla jednoho ze dvou teleskopů FXT.

Zdroj: InceptiveMind