Nový rekord ve fotovoltaice. Němečtí vědci to dokázali
Ve fotovoltaice byl překonán další rekord. Vědci z Helmholtz-Zentrum Berlin oznámili vývoj tandemového článku s rekordní účinností. Tato technologie vykazuje působivé výsledky.
Vývoj fotovoltaiky nepolevuje. Obliba obnovitelných zdrojů energie podněcuje výzkumné pracovníky k usilovné práci na překonávání nových překážek. Díky tomu jsme svědky překonávání nových rekordů v účinnosti buněk. Vědci z německého Helmholtz-Zentrum Berlin oznámili vývoj rekordního tandemového článku.
Tandemový článek, který byl vyvinut v Německu má účinnost 32,5 %. Výkonnost německého výrobku potvrdil Evropský institut pro solární testování (ESTI) v Itálii. Německý rekord se dostal i do tabulky NREL (National Renewable Energy Laboratory), která zahrnuje rekordní články v řadě technologií.
Tandemový článek s rekordní účinností
Tandemový fotovoltaický článek využívá dvě technologie. Jedná se o článek fungující na bázi křemíku a perovskitu. Obě technologie se vzájemně doplňují, takže konečná účinnost modulu založeného na tomto typu článku je vyšší než u standardních článků.
„To je opravdu velký krok vpřed, který jsme ještě před několika měsíci nečekali. Všechny týmy zapojené do projektu Helmholtz-Zentrum Berlin, zejména tým PV Competence Center (PVComB) a týmy inovační laboratoře HySPRING, úspěšně a s nadšením spolupracovaly,“ říká profesor Steve Albrecht.
Tým pod vedením Steva Albrechta dosáhl účinnosti tandemového článku 32,5 % díky úpravám rozhraní, které využil ke snížení ztrát spojených s rekombinací nosičů náboje. Byla také provedena podrobná analýza, aby bylo možné porozumět specifickým vlastnostem rozhraní. Za tuto část projektu odpovídali doktorka Silvia Mariotti a doktor Eike Koehnen. Studentka magisterského studia Lei Zimmermannová pracovala na optických vylepšeních.
„Účinnost tandemových solárních článků vyvinutých v HZB ve výši 32,5 % je na úrovni, kterou dříve dosahovaly drahé polovodiče skupiny III-V. Graf NREL nejlépe ukazuje, jak velkolepé jsou nedávné výsledky práce EPFL a HZB,“ říká vědecký ředitel Helmholtz-Zentrum Berlin, Prof. Bernd Rech.
Zdroj: redakce, helmholtz-berlin.de