Nová studie tvrdí, že červí díry umožňují cestování vesmírem
Podle nového výzkumu jsou červí díry mnohem stabilnější, než se dosud předpokládalo, a hmota by mohla projít bariérou, která byla dříve považována za nepřekonatelnou. To znamená, že teoreticky mohou částice cestovat neporušené z jednoho konce vesmíru na druhý pomocí těchto takzvaných hvězdných jevů, napsali na webu scientificamerican.com.
Červí díru zatím nikdo nepozoroval, ačkoli je teoreticky možné, že se objeví kdekoli a zapadá do teorie relativity Alberta Einsteina. Vědecký název pro červí díry je Einsteinův-Rosenův most. Rosen je příjmení izraelsko-amerického fyzika Nathana Rosena, který tento koncept spolu s Einsteinem vytvořil.
Pokud červí díry existují, umožnily by nám vidět extrémně vzdálený bod v časoprostoru, jako by byl hned za rohem. Protože jsou obdařeny chladnou aurou Einsteinových teorií, staly se předmětem fantazie spisovatelů science fiction, kteří je použili v románech, seriálech a filmech umožňujících mezigalaktické cestování. Existují však i jiné teorie, které tvrdí, že červí díry nemohou existovat, přestože jsou v rámci moderní fyziky matematicky možné. Jiní tvrdí, že tyto portály ve vesmíru lze otevřít pouze pomocí exotické hmoty a i v takovém případě by byly otevřené jen velmi krátkou dobu.
Existují také teorie, které tvrdí, že i kdyby existovaly a my mohli pozorovat jiné body v časoprostoru, nic by nemohlo překročit horizont událostí, vícerozměrnou nadpovrchovou hranici mezi pozorovatelem a jiným bodem ve vesmíru. Francouzský vědec Pascal Korian, profesor teoretické informatiky na škole École normale supérieure de Lyon ve Francii, má však jinou teorii, která řeší problémy těch předchozích a kterou nedávno publikoval.
Korianova studie v podstatě tvrdí, že pokud se místo Schwartzchildovy metriky, která se obvykle používá při studiu černých děr, použije Eddingtonova-Finkelsteinova metrika, částice v tomto vesmíru by skutečně mohly překročit horizont událostí a dosáhnout jiného bodu v časoprostoru v konečném čase.
Důležitější je, že do druhého bodu dorazí v pořádku. Teoreticky se tak otevírá možnost posílat hmotu mezi různými body časoprostoru a překonávat tak ohromující vzdálenosti. Opět teoreticky. I kdyby byly Korianovy matematické výpočty správné, k prokázání jeho rovnic bychom museli najít jednu z těchto děr, přiblížit se k ní v kosmické lodi s dostatečnou energií, aby díru minula a spustit motory na plný plyn.
Zdroj: scientificamerican.com