Neuvěřitelný důkaz! Lidské ucho se vyvinulo z rybích žáber
419 milionů let stará čínská fosilie dokazuje, že lidské střední ucho se vyvinulo z rybích spirakul. Jejich původ byl v evoluci obratlovců dlouho nevyřešenou záhadou.
Podle webu ScienceDaily vědci z Institutu paleontologie a paleoantropologie obratlovců (IVPP) Čínské akademie věd vyřešili tuto záhadu z fosilií galeaspidů v Číně. 419 milionů let stará fosilie galeaspida byla zcela zachována i s žáberními vlákny.
Galeaspid je vyhynulý druh bezčelisťových mořských a sladkovodních ryb. Jméno je odvozeno ze slova galea, latinského slova pro přilbu, protože živočichové měli kostěný štít na hlavě. Galeaspida žila v mělké, sladké vodě nebo mořském prostředí během období siluru a devonu, před 430 až 370 miliony lety na území dnešní jižní Číny, Tibetu a Vietnamu.
Z fosílií bylo rekonstruováno několik částí v lebky o velikosti nehtu, včetně pěti mozkových oddílů, smyslových orgánů, hlavových nervů a krevních cév.
Mnoho tělesných znaků lidí lze vysledovat až k našim rybím předkům, jako jsou například naše zuby, čelisti, střední ucho atd. Hlavním úkolem paleontologů je najít důležité chybějící články v evolučním řetězci od ryb až k lidem.
Spirakula je malý otvor za okem ryb, který u některých druhů ústí do úst. U žraloků a všech rejnoků je spirakula zodpovědná za nasávání vody před jejím vypuzením ze žaber.
U nejprimitivnější žijící ryby Polypterus slouží spirakula k dýchání vzduchu. Později se přeměnila v ucho moderních tetrapodů, což byli čtyřnozí živočichové, kteří se vyvinuli z ryb a obsadili souš. Nakonec se ze spirakuly stal sluchový kanál, který slouží k přenosu zvuku do mozku prostřednictvím drobných kůstek vnitřního ucha. Tato funkce zůstala zachována po celou dobu evoluce až k člověku.
„Náš objev překlenuje celou historii spirakulární štěrbiny a spojuje objevy od žaberních vaků fosilních obratlovců bez čelistí přes spirakuly nejstarších obratlovců s čelistmi až po střední ucho prvních tetrapodů, což je mimořádný důkaz naší evoluce,“ uvedl profesor Per E. Ahlberg z univerzity v Uppsale a akademik Švédské královské akademie věd.
Zdroj: sciencedaily.com
[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]