Na Slunci došlo k explozi. Zasáhne Zemi magnetická bouře?
Sledovat v Google Zprávách
NASA zaznamenala na Slunci explozi v blízkosti sluneční skvrny AR3076, která způsobila výron koronální hmoty. Směřuje k Zemi a v nadcházejících dnech by mohla vyvolat geomagnetické bouře třídy G1 nebo G2.
Observatoř NASA Solar Dynamics Observatory (SDO) zaznamenala explozi v okolí sluneční skvrny AR3076, která začala 14. srpna a způsobila výron koronální hmoty (CME). To znamená, že do meziplanetárního prostoru byl vyvržen obrovský oblak plazmatu, který nyní míří k Zemi. Obvykle trvá přibližně 20-70 hodin, než mračna plazmatu dosáhnou zemské magnetosféry.
Zasáhne Zemi magnetická bouře?
Podle společnosti Space Weather, která nepřetržitě monitoruje vesmírné počasí, by CME mířící k Zemi a proud slunečního větru, který ji následuje, mohly 17. a 18. srpna vyvolat geomagnetické bouře. S největší pravděpodobností se bude jednat o jevy třídy G1 nebo G2, což znamená, že se není čeho obávat. Tyto typy bouří se označují jako slabé nebo mírné.
Geomagnetické bouře (nazývané také sluneční nebo magnetické bouře) jsou náhlé a intenzivní změny v magnetosféře neboli magnetickém poli naší planety. Vznikají v důsledku zvýšené sluneční aktivity, zejména slunečních erupcí a výronů koronální hmoty. Vedou také ke změnám fyzikálních parametrů slunečního větru.
Síla geomagnetických bouří se určuje na pětistupňové škále, přičemž G1 jsou nejslabší bouře a G5 nejsilnější. Bouře třídy G1 a G2 nejsou pro naši planetu nebezpečné. Jejich výskyt může mít za následek drobné poruchy satelitů, energetických sítí, chování migrujících zvířat nebo zvýšení četnosti polárních září ve vysokých zeměpisných šířkách (což je dobrá zpráva pro pozorovatele polárních září).
Síla geomagnetických bouří se určuje na pětistupňové škále, přičemž G1 jsou nejslabší bouře a G5 nejsilnější. Bouře třídy G1 a G2 nejsou pro naši planetu nebezpečné. Jejich výskyt může mít za následek drobné poruchy satelitů, energetických sítí, chování migrujících zvířat nebo zvýšení četnosti polárních září ve vysokých zeměpisných šířkách (což je dobrá zpráva pro pozorovatele polárních září).
Nebezpečnější jsou bouře tříd G4 a G5. Naštěstí jsou velmi vzácné. Mohou vést k trvalému poškození navigačních systémů, výpadkům proudu a dokonce i k ochromení internetu. Příkladem tohoto typu bouře je tzv. magnetická bouře z roku 1859, která je považována za jednu z nejintenzivnějších v historii Země. Způsobila rozsáhlý výpadek telegrafních sítí, jehož důsledky se projevily mimo jiné v celé Evropě a Severní Americe.
Zdroj: spaceweather.com
Nejnovější články
- Čína spotřebovává třetinu světové elektřiny. Více než USA, Indie, Rusko a Japonsko dohromady
- Ve Skandinávii shořelo kvůli stejné závadě už nejméně 45 vozů BMW. Problém mají auta v celé evropě
- Na odlehlém ostrově bylo ponecháno pět krav. O 130 let později se tam vědci vrátili a našli celé stádo
- Zub starý 59 000 let nabízí výjimečný pohled na to, jak neandrtálci řešili zdravotní problém
- Nepoužívané mobily neukládejte jen tak do šuplíku. I stará baterie se může vznítit
- Pro cyklisty a turisty jsou Seznam mapy mnohem užitečnější než Google Maps
- Zatímco se svět hádá o větrné a solární energii, Japonsko otevřelo elektrárnu, která nikdy nezastaví provoz
- Německo buduje nejdelší podmořský tunel na světě. Cesta na pevninu potrvá jen 10 minut
- Kolik metrů čtverečních skleníku ještě nevyžaduje stavební povolení?
- Provrtali zemskou kůru do hloubky 12 262 metrů a pak celý projekt raději ukončili
