Mohla by technologicky vyspělá civilizace změnit fyzikální zákony?
Stanovují fyzikální zákony pevnou hranici technologického pokroku, nebo můžeme tyto zákony přepsat? To je jedna z otázek, nad kterými se zamýšlejí vědci v rámci programu Kategorizace atmosférických technosignatur, který sponzoruje NASA, jak píše server Big Think.
Tato otázka přímo souvisí s Kardašovovou stupnicí, jež se týká sběru energie. Civilizace typu I v Kardashianově schématu může zachytit veškerou energii dopadající na její domovskou planetu. Civilizace typu II je schopna zachytit veškerou energii generovanou hvězdou a civilizace typu III dokáže totéž v celé galaxii.
Získávání energie z celé galaxie se zdá být skutečně velmi pokročilé, ale mohli bychom tuto myšlenku posunout ještě dál. Mohla by existovat civilizace typu IV nebo V? Existují vůbec nějaké hranice technologického pokroku, a pokud ano, kde jsou? Jakýkoli pokus o rozvíjení myšlenek v tomto směru je pouhou spekulací. Přesto to vědci někdy dělají a touto cestou se vydávají i ti nejlepší spisovatelé science fiction, jako například Stanislav Lem v Hlasu Páně nebo tvůrci filmu Interstellar. Kardašov si představoval civilizace podléhající fyzikálním zákonům, které jsou dány i nám.
Tyto zákony nemůžeme změnit, můžeme je pouze více či méně efektivně využívat.
Ale co když se civilizace stane natolik vyspělou, že tyto zákony dokáže změnit? Taková civilizace by šla mnohem dál než jen k získávání energie. Astrofyzik Caleb Scharf se zabývá těmito otázkami a ptá se, která fyzikální pravidla by mohla být překonána dostatečně vyspělou formou života. Jedna z možností se týkala temné hmoty. Astronomové sledující pohyby galaxií a kup galaxií narazili na problém: Není v nich dostatek hmoty, která by vytvářela síly potřebné k pohonu pozorovaných pohybů.
Aby tento problém vyřešili, vyslovili hypotézu, že musí existovat spousta hmoty, kterou nelze vidět, protože nevyzařuje světlo. To znamená, že neinteraguje s materiály, které vidíme, jinak než prostřednictvím gravitace. Scharf si však kladl otázku, zda nedostatek interakcí s temnou hmotou není spíše umělým důsledkem zásahu vyspělé civilizace. Podle jeho názoru by pro život bylo možná nejlepším způsobem, jak se vyhnout katastrofám, jako jsou radiační výboje nebo tlakové vlny z explodujících hvězd, téměř úplné odpojení od vesmíru.
Pomocí 3D tisku „z normální do temné hmoty“ bychom mohli, jak říká Scharf, „nahrát náš svět do obrovského množství realit na temné straně a skončit s tím“. Scharf také uvažoval například o hypervyspělé civilizaci urychlující rozpínání vesmíru, které dnes přisuzujeme takzvané temné energii. Dostatečně vyspělá civilizace by podle něj skutečně mohla být příčinou zrychlení. Možná ji využívá k tomu, aby zabránil případné tepelné smrti vesmíru. A co když ve skutečnosti existuje mnoho fyzikálních zákonů, ale evoluce vybírá ty, které mohou organismy pozorovat?
Možná, že v procesu určování rozdílu mezi sebou a světem existuje určitá volnost v tom, jak se nekonečně bohatý vesmír dělí na pozorovatele a pozorované. Tato myšlenka je naznačena ve filmu Příchozí, kde mimozemšťané, kteří přicházejí na Zemi, mají odlišnou kognitivní a jazykovou strukturu, Možná, že by hypervyspělá civilizace mohla skutečně přizpůsobit fyzikální zákony podle svého uvážení. Je něco takového možné? Ve vesmíru je možné mnoho věcí a mnohé z nich dokonce fungují v rámci omezení, která známe z fyzikálních zákonů.
Je však také možné, a možná i pravděpodobnější, že fyzikální zákony, které dnes známe, kladou na život a jeho možnosti přísná omezení. Tyto limity mohou omezit technologický vývoj natolik, že se zastaví daleko od toho, co si dokáže představit naše science fiction. Je například možné, že omezení daná rychlostí světla prostě nepůjdou obejít a překonávání vzdáleností mezi hvězdami bude vždy nesmírně obtížné a nákladné.
Zdroj: bigthink.com