Mladí jedinci dostávali krev od starších. Stalo se něco překvapivého

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkley se rozhodli transfundovat mladým myším krev mnohem starších jedinců. Výsledky tohoto experimentu nedávno zveřejnili v časopise Nature Metabolism.

Účinky takového postupu se ukázaly jako skutečně ohromující. Po týdnu se fyzická vytrvalost mladých hlodavců snížila, zatímco únava se zvýšila. Aby vědci zjistili, jak budou mladá zvířata na tento bizarní nápad reagovat, aplikovali tříměsíčním zvířatům krev starších zvířat.

Sedm dní po této léčbě byli hlodavci testováni na fyzickou vytrvalost na běžeckém pásu. Samozřejmě bylo také nutné prokázat, že veškeré změny jsou důsledkem krevní transfuze, a nikoli jiných faktorů. Aby vědci zjistili, jaký to má vliv, použili kontrolní skupinu, u níž transfuzní krev pocházela od mladších a nikoli starších myší. Poté byly porovnány výsledky jednotlivých zvířat.

O nejdůležitějších zjištěních jsme již psali v úvodu, ale co dalšího členové týmu zjistili? Myši, které dostaly krev od svých starších bratrů, se rychleji unavily a uběhly kratší vzdálenost na běžeckém pásu. Zjistili také markery poškození ledvin a stárnutí jater. A co je nejdůležitější, když se situace obrátila, objevily se i některé znatelné účinky, uvádí server Science Alert.

Krev starších myší podaná mladým jedincům významně ovlivnila jejich stav

Přesněji řečeno, když byla starším myším podána krev mladších jedinců, snížilo se množství lipidů a stupeň fibrózy. Snížila se také míra únavy a zvýšila se svalová vytrvalost. Vědci proto předpokládali, že buňky starších myší uvolňují fenotyp související se stárnutím, který vede ke svalové slabosti, ztrátě vytrvalosti a poškození tkání. Každý z těchto příznaků je samozřejmě charakteristický pro starší lidi.

Pokud by se tedy takto získané poznatky uplatnily, mohli by se vědci přiblížit k dosažení dlouhověkosti u lidí. Zdá se, že starší buňky v krvi, které se přestaly rozmnožovat, ale nebyly z těla odstraněny, mohou narušovat fungování organismů mladších jedinců, takže se začnou chovat, jako by byli starší, než ve skutečnosti jsou.

Když vědci umístili lidské ledvinové buňky do plazmy odebrané lidem ve věku 60-70 let a po šesti dnech je vyšetřili, zjistili v nich řadu biomarkerů charakteristických pro proces stárnutí. Když však do svých analýz zahrnuli plazmu odebranou mladším lidem ve věku přibližně 20-30 let, nedospěli k podobným závěrům.

Zdroj: nature.com, sciencealert.com