Kde se vzal černý mor? Vědci konečně našli jeho zdroj

Vědci se domnívají, že se jim podařilo vyřešit téměř 700 let starou záhadu původu černé smrti, nejsmrtelnější pandemie, která se v polovině 14. století přehnala Evropou, Asií a severní Afrikou. Zjistili místo i rok vzniku nákazy.

Na dýmějový (černý) mor zemřely po celém světě desítky milionů lidí. „Podařilo se nám lokalizovat původ moru v čase a prostoru, což je opravdu pozoruhodné. Našli jsme nejen předka černé smrti, ale i předchůdce většiny kmenů moru, které dnes cirkulují světem,“ řekl profesor Johannes Krause z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku (Německo). 

Bakterie, která to všechno začala, byla nalezena ve třech hrobech v dnešním Kyrgyzstánu ve střední Asii, severozápadně od Číny.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Když se sestaví genetický rodokmen bakterií moru z historických hrobů i těch dnešních, zdá se, že pagoteny z Kyrgyzstánu jsou společnými předky všech skupin.

Podle webu NewScientist byl první zaznamenaný výskyt černé smrti na Krymu v roce 1346, kdy armáda obléhala město Caffa a házela mrtvoly postižené nemocí přes hradby města. Ti, kteří naopak prchali před morem na lodi, dovezli nemoc do Evropy. Ale kde byla infekce před výskytem na Krymu, nebylo dosud známo.

Kolega doktora Krause, Philip Slavin z University of Stirling ve Velké Británii, si všiml, že vykopávky na dvou hřbitovech ze 14. století poblíž jezera zvaného Issyk-Kul v Kyrgyzstánu odkryly velké množství hrobek s daty 1338 a 1339, což bylo několik let před obléháním Krymu. U některých z nich byla jako příčina smrti uvedena „mor“. „Když máte jeden nebo dva roky s nadměrnou úmrtností, znamená to, že se něco dělo,“ říká Slavin.

Čtěte také

Tom Cruise se konečně vrací v dlouho očekávaném akčním sci-fi pokračování, na kterém se pracovalo 12 let

8. 5. 2026

Krause a jeho tým získali DNA z bakterie, která způsobuje mor, pod názvem Yersinia pestis, ze tří lidských pozůstatků v hrobech. Sekvenování této DNA jim umožnilo porovnat ji s jinými historickými a moderními vzorky DNA morové bakterie, aby vytvořili rodokmen.

Bakterie Yersinia pestis v současnosti přenáší několik druhů hlodavců. Ale morové bakterie postihující kosmany (druh opic) v oblasti v Kyrgyzstánu, jsou geneticky nejpodobnější starým vzorkům z hrobů.

„To naznačuje, že tato oblast je místem, kde se mor dostal ze zvířat na lidi. Toto je druhá řada důkazů. Existují tisíce genomů hlodavců, které byly po celém světě zkoumány. Ale nejbližší příbuzný kmen se nachází na tomto konkrétním místě, v Kyrgyzstánu,“ říká Krause. 

Čtěte také

Do Česka za pár hodin dorazí bouřka. Víme, jakou oblast zasáhne jako první

6. 5. 2026

Zdroj: newscientist.com