Jak to, že Slunce „hoří“, když je vesmír bez kyslíku? Ke své jaderné fúzi ho nepotřebuje

Mnozí z nás se ptají: „Jak může Slunce hořet, když ve vesmíru není kyslík?“ Odpověď je fascinující a odhaluje, jak složitý je náš vesmír.

Začněme tím, že ve vesmíru je sice trochu kyslíku, ale není ho dost na to, aby vytvořil oheň, jak ho známe na Zemi. Víme, že na Zemi je kyslík potřebný pro hoření, ale Slunce funguje úplně jinak. Je složeno hlavně z vodíku a helia a kyslík tam hraje opravdu malou roli, píše portál IFLScience.

Ve středu Slunce se děje něco úžasného. Má obrovskou teplotu a tlak, a to způsobuje proces zvaný jaderná fúze. Během fúze se malé atomy spojují do větších a uvolňují obrovské množství energie. To je to, co dává Slunci jeho světlo a teplo.

A jak to, že to teplo cítíme až na Zemi, když mezi námi je skoro prázdný vesmír? Teplo od Slunce k nám cestuje ve formě světla a dalšího záření. Když toto záření dorazí na Zemi, interaguje s atmosférou a zemí a mění se na teplo, které pociťujeme.

Takže i když to vypadá, že Slunce hoří jako oheň v krbu, ve skutečnosti je to dílo jaderné fúze a hry světla a tepla ve vesmíru.

Zdroj: IFLScience