Jak se mraky udrží na obloze? Vzdorují gravitaci díky vztlaku a odporu vzduchu

Mraky, které obklopují naše nebesa, jsou často předmětem zvědavosti a údivu. Přestože jejich hmotnost může dosahovat astronomických čísel, nějakým způsobem se udrží na obloze. V tomto článku se podíváme na vědecké principy stojící za tímto jevem a nabídneme odpovědi na otázky, které nás všechny zajímají: Jak je to možné? Jak se mraky udrží na obloze?

Při pohledu na oblohu se nemůžeme ubránit otázce: Jak se mraky, tyto obrovské shluky vodní páry, udrží ve vzduchu? Odpověď je vlastně jednoduchá, ale překvapivá: mraky jsou lehké, nebo spíše, jejich složky jsou lehké, píše portál IFL Science.

Když se vzduch blízko zemského povrchu ohřeje, začne stoupat vzhůru a unáší s sebou vodní páru. Tento proces je podobný principu, který způsobuje, že horkovzdušné balóny stoupají vzhůru. Jak se vzduch stoupající vzhůru ochlazuje, vodní pára se kondenzuje a tvoří vodní a ledové kapičky, z nichž se skládají mraky.

Přestože by celková hmotnost mraku mohla být obrovská, jednotlivé kapičky vody uvnitř jsou velmi malé a lehké. Díky své velikosti a tvaru dokážou tyto kapičky vzdorovat gravitaci díky vztlaku a odporu vzduchu. Tyto kapičky pomalu padají, ale jsou neustále zvedány vzhůru proudícím vzduchem.

Ale jak se kapičky v mraku střetávají a spojují, rostou a jejich hmotnost narůstá rychleji než povrch, který by jim pomohl zůstat ve vzduchu. Jakmile kapka dosáhne určité velikosti, už ji vzduch nedokáže udržet a začne padat k zemi jako déšť.

Kapka o poloměru 10 mikronů padá rychlostí 1 cm/sec, zatímco kapky o poloměru 50 mikronů padají rychlostí 26 cm/sec. A když kapky dosáhnou ještě větší velikosti, odpor vzduchu už nemůže čelit síle gravitace a dešťová kapka spěchá k zemi.

Tak se tedy mraky udrží ve vzduchu – kombinací vztlaku, odporu vzduchu a procesů kondenzace a výparu. Je to fascinující příklad přírodních sil a procesů, které formují naši planetu a atmosféru.

Zdroj: IFL Science