Evropa se otepluje rychleji než zbytek světa

Žádný kontinent se neotepluje tak rychle jako Evropa. Rekordně horké léto, jaké bylo v roce 2022 proto nebude výjimkou. Stane se novým normálem a ztíží fungování velké části kontinentu.

Vyschlé řeky a vodní nádrže, sucho sužující zemědělce, vlny veder, které si vybírají daň na zdraví lidí, takové bylo předchozí léto v Evropě. Nejteplejší, jaké kdy bylo naměřeno.

Rekordy se však netýkaly pouze prázdninového období. Nejteplejší rok v historii zaznamenaly země jako Belgie, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko a Spojené království.

Světová meteorologická organizace a agentura EU Copernicus tvrdí, že toto jsou důsledky měnícího se klimatu.

Změna klimatu způsobuje v Evropě, která je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, způsobuje obrovské škody na lidech, hospodářství a životním prostředí, varují instituce, které vypracovaly zprávu o stavu klimatu na našem kontinentu.

Vyplývá z ní, že od 80. let se Evropa otepluje dvakrát více, než je celosvětový průměr. V roce 2022 byla teplota na starém kontinentu přibližně o 2,3 °C vyšší než průměrná teplota ve druhé polovině 19. století, kdy jsme začali masivně spalovat fosilní paliva. Evropa se otepluje tak rychle, protože se z velké části nachází v subarktické a arktické oblasti, která se otepluje nejrychleji na Zemi.

V roce 2022 zaznamenala řada zemí západní a jihozápadní Evropy nejteplejší rok v historii. Léto bylo nejteplejší v historii: vysoké teploty zhoršily silná a rozsáhlá sucha, podnítily lesní požáry, které vedly k druhé největší spálené ploše v historii, a vedly k tisícům úmrtí v důsledku horka, uvádí profesor Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace.

Loňský rok byl čtvrtým suchým rokem v řadě na Pyrenejském poloostrově a třetím suchým rokem v řadě v horských oblastech Alp a Pyrenejí. Ledovce v Alpách ztratily rekordní množství hmoty, protože v zimě bylo velmi málo sněhu, léto bylo velmi teplé a na hory navíc padal prach ze Sahary.

Zpráva také uvádí, že v polovině roku se zásoby vody ve Španělsku snížily na 41,9 % celkové kapacity, přičemž některé nádrže byly ještě níže. Nejsušší období po většinu roku měly také Francie a Velká Británie.

Průměrné teploty mořské hladiny v oblasti severního Atlantiku byly rovněž nejteplejší v historii, přičemž míra oteplení v Baltském a Černém moři a ve východní části Středozemního moře byla více než třikrát vyšší než celosvětový průměr.

Vědci zdůrazňují, že takto horký rok v Evropě není výjimkou, ale spíše novým pravidlem. „Bohužel to nelze považovat za ojedinělou událost nebo klimatickou zvláštnost. Takovéto události jsou součástí vzorce, díky němuž budou extrémní tepelné stresy v celém regionu častější a intenzivnější,“ vysvětluje doktor Carlo Buontempo, ředitel organizace Copernicus Climate Change Service.

Zpráva rovněž uvádí, že v předchozím roce zemřelo v Evropě v důsledku událostí přímo souvisejících se změnou klimatu 16 400 lidí (téměř všichni – 99,6 % – na následky vln veder) a 156 000 lidí bylo postiženo.

Mnohem důležitější údaje však poskytuje jiná jarní studie, kterou vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí. Vyplývá z ní, že v letech 1980-2021 vedly extrémní povětrnostní a klimatické podmínky k úmrtí 195 000 lidí. Odhadované ztráty pro hospodářství zase dosáhly 560 miliard eur (v hodnotách roku 2021). Za 45 % ztrát jsou zodpovědné povodně, za třetinu bouře, za 13 % vlny veder a za zbývajících 8 % sucha, lesní požáry a vlny chladu.

V absolutním vyjádření mělo v letech 1980-2021 nejvyšší hospodářské ztráty v EU Německo, následované Francií a Itálií. Mezitím Slovinsko, Německo a Lucembursko utrpěly nejvyšší ztráty v přepočtu na obyvatele a Belgie, Německo a Lucembursko v přepočtu na kilometr čtvereční.

Důležité je, že ztráty se každé desetiletí zvýšily zhruba o 2 miliardy eur – z průměrných 9,7 miliardy eur ročně v období 1981-1990 na 15,3 miliardy eur v období 2011-2020. Jen od roku 2009 se průměrné ztráty zvýšily o třetinu. Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje, že za to může nárůst extrémních projevů počasí v souvislosti se změnou klimatu, ale také rozvoj infrastruktury v citlivých oblastech.

Instituce EU dává jasně najevo, že v příštích letech nelze očekávat zlepšení klimatických podmínek. To znamená, že kromě globálních opatření a co nejrychlejšího zastavení emisí skleníkových plynů jsou pro Evropu zásadní také opatření na regionální úrovni. Prioritou se proto stává adaptace na změnu klimatu, tedy řádná příprava společností, ekonomik, měst či infrastruktury na novou, mnohem obtížnější realitu.

Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí; EU Copernicus