Egypťan, který žil přibližně před 30 000 lety byl fešák. Vědec zrekonstruoval jeho obličej
V roce 1980 byla na archeologickém nalezišti v Horním Egyptě objevena kostra muže z doby před 30 000 lety. Jedná se o nejstarší lidské ostatky nalezené v Egyptě. Brazilští vědci nyní vytvořili mimořádně realistickou rekonstrukci obličeje tohoto muže, jak píše web The National. To umožňuje nebývalý pohled do pravěkého Egypta a může poskytnout vodítka o vývoji člověka.
Rekonstrukce obličeje je dílem brazilského archeologa Moacira Eliase Santose a 3D designéra Cícera Moraese. Při své práci vycházeli z téměř kompletní kostry, která byla nalezena v Egyptě na nalezišti Nazlet Khater 2 v roce 1980. Na tomto místě se nachází nejstarší známé naleziště křemene a rohovce na světě, které se používalo k výrobě primitivních nástrojů. Nalezené ostatky patřily mladému muži afrického původu, pravděpodobně dospívajícímu nebo mladému dospělému. Měřil asi 165 cm na výšku.
Egypťan z doby před 30 000 lety
Původní pokusy o určení přesného stáří kostry selhaly kvůli velké fragmentaci kostí a nízké úrovni technologie radiokarbonového datování na počátku 80. let 20. století. Naštěstí byla vedle těla nalezena kamenná sekera, která mohla být použita v době před 35 000 až 30 000 lety.
V článku popisujícím rekonstrukci se uvádí, že analyzovanou lebku lze považovat za „moderní“. To naznačuje, že muž mohl mít podobné kognitivní schopnosti jako moderní lidé. Vědci si však všimli některých archaických rysů. Především měly ostatky ve srovnání s moderním Homo sapiens větší čelist.
Aby mohli rekonstruovat vzhled našeho prapředka, vědci nejprve zachytili tvar lebky pomocí fotogrammetrie. Chybějící části ostatků pak poskládali dohromady pomocí řady vědeckých technik. Po vytvoření kompletního obrazu lebky bylo nutné určit, kde se nacházely měkké tkáně.
Při rekonstrukci obličeje potřebovali vědci jistou dávku uměřenosti. To vše proto, že tvar lebky může poskytnout pouze omezený přehled o tom, kde by se na obličeji člověka nacházely měkké tkáně, jako jsou svaly a tuk.
Proto dvojice vytvořila dva výsledné obrazy. Jeden objektivnější a vědecký a druhý subjektivnější a umělecký. Vědecký snímek je strožejší busta. Na uměleckém jsou naopak vlasy, vousy a výrazné oči.
„Přestože obraz obsahuje spekulativní prvky o vzhledu jedince, jedná se o dílo, které bude prezentováno širokému publiku a poskytuje prvky nezbytné pro plnou humanizaci, které je velmi obtížné dosáhnout pouze s odhalením lebky,“ píší vědci ve svém článku.
Rekonstruovaný člověk pravděpodobně vedl lovecko-sběračský způsob života. Byl vyzbrojen pouze kamennými nástroji a svým mozkem. Teprve 6000 let př. n. l., tedy asi 25 000 let po jeho smrti, se v Egyptě začala objevovat trvalá sídla.
Zdroj: redakce, thenationalnews.com, researchgate.net
[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]
