Egypťan, který žil přibližně před 30 000 lety byl fešák. Vědec zrekonstruoval jeho obličej
V roce 1980 byla na archeologickém nalezišti v Horním Egyptě objevena kostra muže z doby před 30 000 lety. Jedná se o nejstarší lidské ostatky nalezené v Egyptě. Brazilští vědci nyní vytvořili mimořádně realistickou rekonstrukci obličeje tohoto muže, jak píše web The National. To umožňuje nebývalý pohled do pravěkého Egypta a může poskytnout vodítka o vývoji člověka.
Rekonstrukce obličeje je dílem brazilského archeologa Moacira Eliase Santose a 3D designéra Cícera Moraese. Při své práci vycházeli z téměř kompletní kostry, která byla nalezena v Egyptě na nalezišti Nazlet Khater 2 v roce 1980. Na tomto místě se nachází nejstarší známé naleziště křemene a rohovce na světě, které se používalo k výrobě primitivních nástrojů. Nalezené ostatky patřily mladému muži afrického původu, pravděpodobně dospívajícímu nebo mladému dospělému. Měřil asi 165 cm na výšku.
Egypťan z doby před 30 000 lety
Původní pokusy o určení přesného stáří kostry selhaly kvůli velké fragmentaci kostí a nízké úrovni technologie radiokarbonového datování na počátku 80. let 20. století. Naštěstí byla vedle těla nalezena kamenná sekera, která mohla být použita v době před 35 000 až 30 000 lety.

V článku popisujícím rekonstrukci se uvádí, že analyzovanou lebku lze považovat za „moderní“. To naznačuje, že muž mohl mít podobné kognitivní schopnosti jako moderní lidé. Vědci si však všimli některých archaických rysů. Především měly ostatky ve srovnání s moderním Homo sapiens větší čelist.
Aby mohli rekonstruovat vzhled našeho prapředka, vědci nejprve zachytili tvar lebky pomocí fotogrammetrie. Chybějící části ostatků pak poskládali dohromady pomocí řady vědeckých technik. Po vytvoření kompletního obrazu lebky bylo nutné určit, kde se nacházely měkké tkáně.
Při rekonstrukci obličeje potřebovali vědci jistou dávku uměřenosti. To vše proto, že tvar lebky může poskytnout pouze omezený přehled o tom, kde by se na obličeji člověka nacházely měkké tkáně, jako jsou svaly a tuk.

Proto dvojice vytvořila dva výsledné obrazy. Jeden objektivnější a vědecký a druhý subjektivnější a umělecký. Vědecký snímek je strožejší busta. Na uměleckém jsou naopak vlasy, vousy a výrazné oči.
„Přestože obraz obsahuje spekulativní prvky o vzhledu jedince, jedná se o dílo, které bude prezentováno širokému publiku a poskytuje prvky nezbytné pro plnou humanizaci, které je velmi obtížné dosáhnout pouze s odhalením lebky,“ píší vědci ve svém článku.
Rekonstruovaný člověk pravděpodobně vedl lovecko-sběračský způsob života. Byl vyzbrojen pouze kamennými nástroji a svým mozkem. Teprve 6000 let př. n. l., tedy asi 25 000 let po jeho smrti, se v Egyptě začala objevovat trvalá sídla.
Zdroj: redakce, thenationalnews.com, researchgate.net
Nejnovější články
- Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech
- Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici
- Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si
- Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení
- Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama
- Psychologie říká, že lidé, kteří dosáhnou 70 let a uvědomí si, že je jejich děti již nepotřebují, mohou pociťovat hluboký dopad na své duševní zdraví
- Zpráva evropských úřadů potvrzuje: hrozny, jahody a pomeranče jsou ovoce nejvíce kontaminovány pesticidy
- Kbelík a mop mají své dny sečteny: odborníci na úklid sdílejí stejný názor a v roce 2026 se přiklánějí k jeho vylepšené verzi
- Blíží se úplné zatmění slunce: Dočkáme se ho v létě a bude to nádherná podívaná
- Je konec: Legendární švédská automobilka po 75 letech končí prodejem posledních vyrobených aut