Dávný příbuzný člověka chodil jako člověk, ale šplhal jako opice, naznačují nové fosilie
Podle nové studie 2 miliony let starých fosilií obratlů dokázali dávní příbuzní člověka chodit po zemi po dvou nohách a používat horní končetiny ke šplhání a houpání jako opice, napsal magazín Science Alert.
Mezinárodní tým vědců z univerzity v New Yorku a 15 dalších institucí studovali kosti dolní části zad nalezené v roce 2015, které patřily samici Australopithecus sediba, druhu dávného hominida. Společně s dříve objevenými kostmi téhož jedince přezdívaného „Issa“, což ve svahilštině znamená ochránce, tvoří zkamenělé pozůstatky jednu z nejkompletnějších dolních částí zad, jaká kdy byla v nálezech raných hominidů objevena, a naznačují, jak se tento lidský příbuzný mohl pohybovat po světě.
Vědci uvedli, že nově prozkoumané fosilie spodní části zad jsou chybějícím článkem, který dokazuje, že ranní hominini používali horní končetiny ke šplhání jako opice a dolní končetiny k chůzi jako lidé. Zkameněliny byly poprvé objeveny v roce 2015 při vykopávkách na důlní cestě vedoucí vedle lokality Malapa v oblasti světového dědictví UNESCO Kolébka lidstva nedaleko Johannesburgu.
Poté byly virtuálně preparovány, aby se předešlo riziku poškození a znovu spojeny s fosiliemi získanými během dřívějších prací na lokalitě a bylo zjištěno, že se kloubí s páteří fosilní kostry, která je součástí původních exemplářů Australopithecus sediba poprvé popsaných v roce 2010. Objev také prokázal, že stejně jako člověk měl sediba pouze pět bederních obratlů.
Studie dospěla k závěru, že Australopithecus sediba byl přechodnou formou dávného příbuzného člověka a jeho páteř je tvarově zřetelně na pomezí mezi páteří moderního člověka a lidoopů a to znamená, že tento druh měl ve svých pohybech jak lidské, tak opičí rysy.
Zdroj: sciencealert.com