Číňané studují, jak zničit satelitní síť. „Stačí malá atomovka,“ říká studie

Vědci z čínské vojenské jaderné laboratoře tvrdí, že středně velká atomová detonace poblíž okraje vesmíru by mohla potenciálně vytvořit dočasný oblak radiace, který by mohl rychle poškodit nebo zničit velké množství satelitů na nízké oběžné dráze Země.

Ohledně této koncepce boje proti družicím existují jistě otázky, včetně její obecné praktičnosti. Upozorňuje však na něco, co bude v příštích letech stále více horkým tématem diskusí: jak by bylo možné rychle neutralizovat distribuovanou konstelaci družic nepřítele podobně jako v případě konceptu Starlink?

Podle nedávné zprávy deníku South China Morning Post zveřejnil tým čínského Severozápadního institutu jaderných technologií (NINT), výzkumného a vývojového ústavu Lidové osvobozenecké armády, který je spojen s expandujícím podnikem v oblasti jaderných zbraní, na začátku tohoto měsíce článek o svých zjištěních. Výzkumníci uvedli, že jejich zjištění vycházejí z údajů získaných pomocí vysoce přesného počítačového modelu speciálně vyvinutého pro simulaci účinků jaderné zbraně v různých výškách v závislosti na jejím účinku.

Výsledky simulace naznačují, že 10megatunová hlavices, na dnešní poměry skromně silná, by mohla představovat vážnou hrozbu pro satelity, pokud by explodovala ve výšce 80 km. Výbuch by mohl přeměnit molekuly vzduchu na radioaktivní částice a vytvořit mrak ve tvaru obrácené hrušky.

Silné zbytkové záření oblaku trosek může způsobit poruchy kosmických lodí, které se v něm pohybují, například družic, nebo dokonce způsobit přímé poškození, které může vést ke zničení. Vzhledem k vysoké koncentraci štěpných produktů uvnitř oblaku trosek je uvolněné gama záření a beta částice silné, takže jejich účinky na kosmické lodě a komunikace v zasažené oblasti jsou silnější.

Existuje řada bezprostředních otázek, na které studie neodpovídá, jako je riziko pádu radiace nebo radioaktivního materiálu zpět na Zemi po detonaci v blízkém vesmíru nebo generování nebezpečného elektromagnetického impulsu (EMP), případně další možné pozemské dopady. Jaderné výbuchy ve velkých výškách mohou způsobit ničivé účinky EMP, jak o tom nejznáměji svědčí poškození elektrických systémů na Havaji po testu jaderné zbraně Starfish Prime, který americká armáda provedla ve vesmíru nad Pacifikem v roce 1962.

Na to, jak závažné tyto účinky skutečně jsou, však mohou mít vliv různé faktory a zpráva Sandia National Laboratories Ministerstva energetiky z roku 1989 určila, že po detonaci Starfish Prime bylo na Havaji vyřazeno z provozu jen asi jedno procento pouličních lamp. Přesto se jednalo o analogovou éru, kdy jen málo věcí fungovalo na jemných mikroprocesorech a další složité elektronice.

Zdroj: redakce, scmp.com, nuke.fas.org