Čína hloubí jednu z nejhlubších děr na světě. Má být hlubší než nejhlubší oceán

Čína před časem oznámila program extrémně hlubokých vrtů na svém území. Tyto vrty mají být hlubší než všechny oceány. S čím Číňané počítají? Samozřejmě jde o peníze, ale také na vědu.

V roce 2021 byla se souhlasem samotného Si Ťin-pchinga zahájena „Iniciativa hlubokého průzkumu Země“, na níž se podílejí mimo jiné čínské ropné společnosti. Pro Čínu je to samozřejmě příležitost k získání energetických zdrojů, což následně umožní silnější nezávislost na ostatních ekonomikách a také další rozvoj této přece jen gigantické země.

Pro Čínu je to však také příležitost k mimořádným vědeckým objevům, a ty by koneckonců pomohly i zemi jako celku. V současné době se vrtají nejméně dva vrty, z toho jeden v hloubce 9 000 metrů a druhý v hloubce 11 100 metrů. Připomeňme, že nejhlubší místo Tichého oceánu 11 034 metrů. Rekordmanem je však Sovětský Svaz, který se v sedmdesátých letech minulého století prokopal do hloubky 12 300 metrů.

V Tarimské pánvi v Sin-ťiangu se nacházejí jedny z největších a nejhlubších ropných polí v Číně, takže Čína věří, že další zdroje surovin najde ještě hlouběji. Pro vědce je to zase především příležitost najít nové minerály, které poskytnou mnohem více informací o historii Země, píše portál ChinaDaily. Předpokládá se, že v oblasti Tarimské pánve se shromažďuje voda stékající ze tří horských pásem a že vznikla při uzavření Paleoasijského oceánu před více než 200 miliony let.

Sovětský Svaz lámal rekordy
Určitou motivací mohou být i výše zmíněné vrty SSSR. Rusové zahájili vrty 24. května 1970 na poloostrově Kola a rychle dosáhli hloubky 7 000 m a devět let po zahájení prací byla překonána rekordní hloubka 9 583 metrů, píše portál Howstuffworks. V roce 1970 se podařilo překonat rekordní hloubku 7 000 metrů. V roce 1983 se naopak zastavili v hloubce 12 000 metrů, a když o rok později vrtání obnovili, praskla jim vrtná trubka a museli začít od hloubky 7 000 metrů.

Obzvláště zajímavé však byly objevy, které se tehdy podařilo učinit. V hloubce kolem 7 000 m byly nalezeny zkameněliny planktonu staré více než 2 miliardy let. Teplota v této hloubce byla 120 stupňů Celsia, a proto bylo obzvláště překvapivé, že v takových podmínkách přežily. V tomto materiálu bylo nalezeno více než 24 starobylých druhů organismů.

V hloubce 5 000 metrů byla naopak nalezena voda. Tam zase byla teplota 70 stupňů Celsia. To bylo překvapivé, protože v takové hloubce je zemská kůra teoreticky příliš hustá na to, aby se voda mohla volně pohybovat.

Číňané nepochybně doufají v objevy podobného rozsahu. Koneckonců zemský plášť tvoří až 68 % celkové hmotnosti naší planety, ale lidstvo samotnou zemskou kůru sotva proniklo. Ta se v závislosti na lokalitě pohybuje v hloubce od 10 do dokonce 70 km. Přitom právě v zemské kůře by lidstvo pravděpodobně našlo nejzajímavější objevy. Je to však dosažitelné? Dobrá otázka.

Vrtání v SSSR však ukázalo, jak obtížný a složitý proces to je. Samozřejmě mluvíme o použití technologie staré 50 let, takže některé obtíže by se dnes jistě daly obejít. Výše zmíněná vrtná trubka se podruhé zlomila v hloubce 12 262 m, kde již měly panovat teploty přesahující 200 stupňů Celsia. Po proražení v hloubce 7 000 m se zase objevily křehké vrstevnaté horniny, které vytvořily velké splazy a bránily další práci. Mezitím se měla odlomit i samotná hlavice, takže není divu, že práce trvaly více než 20 let.

Pak je tu otázka nákladů na takový projekt – a to mluvíme ne o jednom, ale o dvou vrtech, které se vrtají po celé zemi. Američané, kteří se pustili do vrtů v oceánu, museli práce zastavit kvůli narůstajícím nákladům.

Číňané však pravděpodobně chtějí svou prací vyslat západnímu světu jasný signál: vy jste neuspěli, ale my uspějeme. Kdo ví, zda se nezastaví na devíti a jedenácti kilometrech. Možná je to jen zkušební provoz pro další vrty, které se pokusí proniknout až do zemského pláště?

Zdroj: ChinaDaily, Howstuffworks