Československá legenda studené války, kterou zná celý svět. To je samopal vzor 58
Ze zemí Varšavské smlouvy pouze Československo zkonstruovalo a vyrábělo vlastní pěchotní útočnou pušku, zatímco všichni ostatní používali známý Kalašnikov, píše web Forgotten Weapons.
Český samopal vz. 58 je často mylně považován za AK, protože má stejné základní uspořádání, ale ve skutečnosti je to mechanicky zcela odlišná zbraň a nemá s AK žádné zaměnitelné díly. Pracuje na principu odebírání plynů z hlavně a může střílet jednotlivými ranami nebo dávkou. Používá puškový náboj středního výkonu 7,62 × 39 mm vz. 43, zásobník je konstruován na třicet nábojů. Samopal se vyráběl od roku 1958 do roku 1984 a během své služby neprošel žádnými zásadními úpravami.
Konstruktérem tohoto samopalu byl Jiří Čermák a na vývoji se podílel také Ing. Bohuslav Novotný. Vývoj zbraně započal v roce 1956 ve Výzkumném a vývojovém ústavu závodů všeobecného strojírenství v Brně (později Konstrukta Brno).
Výroba samopalů vzor 58 byla započata na přelomu let 1958-59 v závodě České zbrojovky v Uherském Brodě a trvala až do roku 1988. V tomto období bylo vyrobeno téměř 900 000 kusů ve všech možných variantách. V současnosti je zaveden ve všech verzích v české a slovenské armádě a vyskytuje se i u některých policejních složek, píše web Airsoftguns.
Na první pohled se zdá, že je Sa vz. 58 jen další kopií slavného Kalašnikova AK-47. To je ovšem omyl. Konstruktéři samozřejmě vycházeli z tehdy existujících zbraní StG 44 a AK-47, ale nejdůležitější část zbraně, tedy její vnitřní mechanizmus, je kompletně odlišný a použitý systém uzamčení závěru nebyl doposud u zbraně této kategorie použit.
Obecně má vz. 58 vyšší kadenci ran (800 za minutu) než AK-47 (600 za minutu). Díky tomu je Kalašnikov zvladatelnější, ovšem méně předvídatelný než Sa vz. 58, který má větší zdvih hlavně. Díky většímu otvoru pro vyhazování nábojnic je u Sa vz. 58 menší šance zachycení nábojnice v komoře. Celá sestava závěru také na rozdíl od Kalašnikova zůstane po posledním výstřelu vzadu, což pomáhá vojákům určit stav střeliva. Obě zbraně jsou ovšem přes všechny systémové odlišnosti mimořádně spolehlivé.
Československá armáda provedla srovnávací testy mezi Sa vz. 58 a AK-47, které měly novou zbraň s osvědčeným Kalašnikovem porovnat. Bylo vybráno několik samopalů od obou typů, ty byly rozebrány a z těchto dílů byly složeny dvě „nové“ zbraně. Poté bylo z každé zbraně vystříleno 20 000 kusů střeliva. Za střelcem stáli asistenti, kteří průběžně dobíjeli zásobníky. Střelec po vystřílení zásobníku proto jen dal ruku dozadu, dostal nový, nabil a pokračoval. Po každém třetím zásobníku ponořil celý samopal na chvíli do sudu s vodou, aby jej ochladil.
Po skončení testu byly obě zbraně rozebrány a zjišťovala se míra jejich poškození. Obě zbraně (Sa vz. 58 i AK 47) obstály na výbornou. Za celou dobu testu se u obou vyskytla jedna závada. U Samopalu vz. 58 to byla prasklá vratná pružina závěru.
Zdroj: Airsoftguns; Forgotten Weapons; Wikipedia