Česká armáda má důvod k radosti. Obdržela své první vrtulníky Viper. Musí si je ale smontovat

Ve střední a východní Evropě probíhá masivní obměna vojenského vybavení. Výzbroj vyrobená v SSSR nebo Rusku je postupně vyřazována a nahrazována západní výzbrojí. Další krok na této cestě učinili Češi, kteří obdrželi první dva bitevní vrtulníky AH-1Z Viper.

Oba vrtulníky byly dodány z USA na palubě transportního letounu C-17A amerického letectva na 22. vrtulníkovou základnu v Náměšti nad Oslavou. Do poloviny září by měly být na základnu dodány další čtyři vrtulníky – dva další AH-1Z a dva víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom, jak píše web Czech AirForce.

V roce 2019 naše armáda objednala celkem čtyři stroje AH-1Z a osm strojů UH-1Y. V srpnu 2022 americká vláda oznámila, že jako kompenzaci za výzbroj převedenou Českou republikou na Ukrajinu daruje zdarma dalších šest AH-1Z a dva UH-1Y. České ozbrojené síly tak získají deset vrtulníků od každého typu. Vrtulníky AH-1Z nahradí vrtulníky Mi-24, které jsou postupně vyřazovány.

Vrtulníky byly dodány v rozebraném stavu. V současné době je američtí a čeští technici montují. Po dokončení této práce budou zalétány a otestovány z hlediska operační připravenosti. Práce budou ukončeny vydáním příslušných letových certifikátů a 1. září bude zahájen výcvik českých pilotů a obsluh zbraní. Instruktory budou příslušníci americké námořní pěchoty, kteří vrtulníky tohoto typu rovněž používají. Několik Čechů již absolvovalo výcvik na základně americké námořní pěchoty v Camp Pendletonu.

Byl také dodán i první ze dvou simulátorů. Simulátory kopírují chování všech řídicích a zbraňových systémů. Budou instalovány v nově zrekonstruovaném výcvikovém středisku na 22. vrtulníkové základně, které se kromě simulátorů skládá z přednáškových místností a místností pro plánování misí. Výcvik bude nakonec provozovat společnost LOM Praha (Letecké opravny Malešice), která se specializuje na opravy a servis letadel a vrtulníků a na výcvik létajícího a pozemního personálu. Simulátor nabídne 3 000 hodin výcviku ročně. Simulační centrum pojme 34 osob.

Schopnosti letounu AH-1Z Viper

AH-1Z Viper je nejnovější verzí vrtulníku AH-1 Cobra pocházejícího z 60. let minulého století z války ve Vietnamu. Cobra byla prvním útočným vrtulníkem na světě v dnešním slova smyslu. V průběhu přestaveb a modifikací získávaly postupné verze AH-1 nové bojové schopnosti a měly lepší výkony a dnešní AH-1Z je kromě celkového vzhledu v podstatě zcela novým strojem. Ačkoli byl původně používán americkou armádou, dlouho jej v USA používala pouze námořní pěchota. Odtud plynou řešení, která v něm byla použita pro snazší provoz v námořním prostředí, jako je náboj a listy rotoru z kompozitů, vodotěsné kryty kabiny a bloku avioniky, absence kontaktu mezi různorodými kovy, absence uzavřených prostor pro zadržování vody, epoxidový nátěr na všech exponovaných plochách.

Bojové schopnosti vrtulníku určuje především systém zaměřování cílů (Target Sight System – TSS). Skládá se z barevné kamery, infračervené kamery, laserového zaměřovače, laserového dálkoměru a počítače pro vylepšení obrazu. Díky tomu může vrtulník bojovat s cíli na vzdálenost přibližně 15 kilometrů a provádět sledování až do vzdálenosti 30 kilometrů. Kromě toho je možné sledovat a geolokačně zaměřovat několik cílů současně.

Pevnou výzbroj tvoří tříhlavňový kanon M197 ráže 20 mm instalovaný v otočné věži A/A49E-7 se zásobou munice 750 nábojů. Kromě toho je na pylonech šest úchytných bodů pro výzbroj, která může zahrnovat protitankové řízené střely AGM-114 Hellfire, neřízené střely Hydra, laserem naváděné střely APKWS a dokonce i infračerveně naváděné střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder.

AH-1Z Viper v českých barvách

AH-1Z je poháněn dvěma motory General Electric T700, každý o výkonu 1 300 kW. Vrtulník zrychluje na 400 km/h, má dolet 690 km a strop 6 100 m. Posádku tvoří dvě osoby, pilot a operátor výzbroje. Pilot zpravidla zaujímá místo vzadu a operátor výzbroje vpředu, ale vybavení na obou místech je téměř shodné a každý člen posádky může vykonávat jakoukoli funkci.

Zdroj: redakce, czechairforce.com, Wikipedia