Archeologové objevili starověké kultovní místo. Mohlo být zasvěceno perské bohyni vody
Archeologové hlásí objev kultovního místa ve starověkém opevnění v pohoří Zagros v moderním iráckém Kurdistánu, které mohlo být kdysi útočištěm zasvěceným perské bohyni vody. Objevy v této starověké horské osadě, která dostala jméno Rabana-Merquly, odhadují, že místo pravděpodobně sloužilo jako starověké místo uctívání zasvěcené bohyni Anahitě, ale také jako pevnost pro své starověké stavitele, kteří jej obývali v době Parthské říše, píše server The Debrief.
Parthská říše představovala před více než dvěma tisíci lety dominantní politickou a kulturní moc v části Íránu a Mezopotámie. Pevnost Rabana-Merquly sloužila jako ústřední centrum říše, neboť se nacházela v pohoří Zagros na jihozápadním okraji hory Piramagrun.
Osada Rabana-Merquly se skládá z hlavního opevnění, které se táhne v délce téměř 4 kilometrů, a ze dvou menších osad. Místo a vykopávky, které se zde nalezly, zkoumali archeologové více než 10 let. V posledních letech vedl vykopávky v této lokalitě doktor Michael Brown z Ústavu prehistorie, protohistorie a archeologie starověkého Předního východu na univerzitě v Heidelbergu. Ten nedávno vydal svou studii o tom, co v tomto komplexu spolu se svým týmem objevil.
Místo zasvěcené Anáhitě
Předpokládá se, že náboženská složka lokality je spojena s Anáhitou, perskou reprezentací raně íránské bohyně vody spojené s plodností a léčením, která byla poprvé rozpoznána v rukopisech Avesty zoroastriánského náboženství jako zdroj vody na Zemi. Ačkoli byla Anáhita personifikována jako krásná žena, často na sebe podle pověsti brala podobu vodopádů a tekoucích potoků.
Svědčí o tom archeologické nálezy pozůstatků, které dříve bývaly pravděpodobně oltářem, na němž se mohly pálit obětiny. Ty se nacházely poblíž přírodního vodopádu. K tomuto sezónnímu vodopádu přivádělo návštěvníky sestupné schodiště doplňující krajinu. To by mohlo svědčit o tom, že místo sloužilo jako svatyně. „Blízkost vodopádu je významná, protože spojení ohně a vodního živlu hrálo v předislámském perském náboženství důležitou roli,“ říká Brown.
Spojitost lokality s rituálními praktikami byla zjištěna již v roce 2022. Tehdy archeologové nalezli dvojici pohřebních nádob datovaných do období mezi druhým až prvním stoletím př. n. l. Ty poukazují na existenci svatyně shodnou s obdobím, kdy bylo pravděpodobně vybudováno okolní opevnění.
Brown se přitom domnívá, že je pravděpodobné, že svatyně předcházela vojenskému významu místa, a dokonce mohla existovat dávno před uctíváním Anáhity v době parthské jako místo s rituálním významem sahajícím do mnohem dřívějších dob.
Zdroj: The Debrief