Antarktida zažívá cestovatelský boom. Jak zajistit, aby to neovlivnilo tak citlivou přírodu?
Nikdy ještě nebyl takový zájem o turistický cíl Antarktidu, jako je v poslední době. Je tak vzdálená a nehostinná, že ji cestující mohou navštívit jen několik měsíců v roce v létě, než všechno zamrzne. Přesto zájem o tuto vzdálenou destinaci roste. Ale neovlivní to její citlivé životní prostředí?
V poslední době vznikla řada elegantních a ekologických expedičních lodí, které mají důmyslný systém pro nakládání s odpady, laboratoře pro vědecký výzkum a mnoho dalších novinek. Plavby často nabízejí i přednášky, které mají za úkol vyzbrojit hosty znalostmi o krajině a divoké zvěři. Přednášky jsou nabízeny vedoucími expedic, historiky, ornitology nebo mořskými biology.
Podle webu RobbReport je pro některé cestující návštěva Antarktidy příležitostí vidět vzácné ptáky a divokou zvěř endemickou v této oblasti, pro ostatní je to jen další plavba, kterou podstoupí. Je i řada cyniků, kteří chtějí vidět Antarktidu ještě než bude zničena její nedotčená krása. A mohou mít i pravdu.
Bez omezení počtu lidí, kteří mohou cestovat do Antarktidy (i když existují omezení ohledně toho, kde mohou kotvit lodě a počtu návštěvníků povolených v určených pobřežních oblastech najednou), vyvolává otázku, zda by se mohl tento ohrožený kontinent stát druhými Benátkami. U místa s tak nedotčeným, křehkým prostředím a ekosystémem si člověk musí položit otázku: Je vůbec dobrý nápad tam cestovat?
Pokud ale dokážete vést lidi zodpovědným způsobem, opravdu jim otevřete oči. To znamená, že budou navždy zaníceni zachováním křehkého ekosystému. Do Antarktidy často cestují movití lidé z finanční, politické či intelektuální oblasti. A ti mohou mít důležité slovo v rámci její budoucnosti.
Antarktida je vlastně „největší továrna na počasí na světě“. Od soli, která se uvolňuje tajícím ledem a poté žene proudy do částí ledu, jež obsahují tisíce let staré chemické reakce, má celý ekosystém globální dopad. Na rozdíl od Arktidy, která se zhoršuje rychleji, je Antarktida a okolní vody chráněny takzvanou Smlouvou o Antarktidě, souborem dohod podepsaných v roce 1959 dvanácti zeměmi, jež měly aktivní vědce na pevnině.
Přesto však mořský led taje, ledovce se oteplují a některých živočišných druhů, jako je třeba tučňák Adélie, ubývá kvůli změnám stanovišť. Před méně než 100 lety zde vzkvétalo velrybářství a nyní jsou velryby téměř vyhubeny. Můžeme stále vidět důkazy, břehy poseté obřími kostmi a staré, původní budovy velrybářských stanic.
Antarktida je jedno z míst, která vás nutí přemýšlet. Slouží jako připomínka toho, jak křehké jsou naše životy. Možná se všichni návštěvníci nestanou hlasem pro Antarktidu nebo nebudou lobbovat za její zachování, ale něco v nich se pohnulo. Když zažijí křehkost kontinentu a dozvědí se o jeho problémech, budou se o její budoucnost více o zajímat.
Zdroj: robbreport.com