Včera jsem nastupovala do práce za 30 tisíc. Tohle jsem řekla šéfovi a hned první den mě povýšil a nabídl 80 tisíc

Je zvláštní, jak moc se nám vryjí do paměti některé dny. Třeba ten první v nové práci. Většina lidí si pamatuje nervozitu, snahu neudělat chybu, nevyčnívat, splynout s kolektivem. Já měla na ten den jiný plán. Bylo pondělí. Nové prostředí, nové výzvy, noví lidé, ale mně v hlavě zněla jen jedna myšlenka: Nepřišla jsem se jen přizpůsobit. Přišla jsem být vidět. Ne kvůli egu. Kvůli hodnotě, kterou jsem věděla, že můžu nabídnout.

První den není o tom být nenápadný. Je to šance ukázat, co ve vás je. Většina nováčků první den mlčí. Já mluvila. A hlavně se ptala. Ne proto, abych se předváděla, ale proto, že jsem se opravdu připravila. Večer před nástupem jsem strávila několik hodin hledáním informací, co přesně firma dělá, jak vypadá její struktura, kdo jsou její klienti, jaký má brand a jakou má pozici na trhu. Připravila jsem si otázky, které mě skutečně zajímaly. A když jsem je začala klást během úvodního onboardingu, překvapilo mě, jak rychle se z formálního přivítání stala diskuze. Lidé se přidávali, byli překvapení, že už něco vím, a najednou jsem nebyla jen „ta nová“, ale někdo, kdo má názor, přemýšlí a zajímá se.

„Nepřišla jste se učit, ale posunout nás dál,“ řekl mi šéf

V odpoledních hodinách přišel na pracoviště náš týmový vedoucí. Měla to být jen krátká seznamovací schůzka. Ale už během pěti minut poznal, že jsem do firmy nepřišla pasivně přejímat úkoly. Když se mě zeptal, co bych chtěla dělat, neodpověděla jsem „to, co mi řeknete“. Místo toho jsem řekla: „Zajímala jsem se o vaše interní systémy a všimla jsem si, že spoustu procesů zadáváte ručně. Myslím, že by se daly zautomatizovat a tím by se ušetřil čas i náklady. Mám i konkrétní návrh.“ Zmlkl. A pak se usmál. „Nepřišla jste se učit, ale posunout nás dál,“ řekl mi. A dodal: „Pojďme si o tom popovídat.“ Tohle setkání trvalo půl hodiny. A změnilo můj pracovní život.

Přiznávám, že jsem z té schůzky odcházela s pocitem, že to možná přeháním. Vždyť je to první den, kdo tohle dělá? Možná jsem působila moc iniciativně. Možná si o mně myslí, že jsem přehnaně ambiciózní. O dvě hodiny později si mě všimla asistentka manažera. Prý ať přijdu znovu na centrálu. A tam, přímo od šéfa firmy, zazněla věta, na kterou nezapomenu: „Nepamatuju si, kdy naposled někdo první den přišel s návrhem, který by měl okamžitý potenciál zlepšit firmu. Měla jste nastoupit jako specialista za 30 tisíc, ale nabízím vám místo v rozvoji procesů. S platem 80.“

Co jsem udělala jinak?

Ta nabídka byla nečekaná. Ale nebyla náhodná. Byla důsledkem přípravy, odvahy a aktivního přístupu, který dnes bohužel není samozřejmostí. A tohle jsou věci, které může udělat každý, nejen první den v práci. Co můžeš udělat hned první den, aby sis nastavil/a úspěšný směr?

Zjisti si o firmě co nejvíc ještě před nástupem

Nejde jen o to znát, co firma dělá. Zajímej se o její pozici na trhu, konkurenci, hodnoty, cíle. Když přijdeš připravený, budeš klást lepší otázky a rychleji pochopíš, co se od tebe čeká.

Neboj se mluvit a ptát

První den není od toho, abyste zůstali v pozadá. Je to den, kdy tě každý pozoruje a zároveň ti každý odpustí, že něco nevíš. Ideální kombinace pro to, ukázat zájem a přístup.

Přijď s nápadem, i když si nejsi jistý/á

Nemusíš hned měnit celou firmu. Stačí si všimnout něčeho, co by se dalo udělat jinak, a zmínit to. I malý podnět ukazuje, že se díváš kolem sebe, ne jen do monitoru.

Mluv o tom, co chceš, ne jen o tom, co zvládneš

Mnoho lidí první den jen pasivně čeká, až jim někdo něco přidělí. Zkus si říct, jakou práci bys chtěl/a dělat, co tě motivuje, kde se vidíš. Ukážeš tím, že víš, proč jsi tu. Nepředstírej, že všechno víš. Ale ukaž, že máš chuť se učit, zlepšovat, a že v tobě je potenciál. Opravdový zájem je vždycky vidět, a málokdy zůstane bez povšimnutí.

Dnes je to přesně den poté. Včera jsem nastupovala do práce s očekáváním, že se „nějak zaškolím“. Místo toho jsem dnes v úplně jiné pozici a s úplně jinou perspektivou. Tenhle příběh není o štěstí. Je o tom, že když se připravíš, nebojíš se mluvit a přemýšlíš o tom, co můžeš přinést, výsledky přijdou mnohem rychleji, než čekáš. A jak řekl šéf při loučení: „Zůstáváte v paměti jako někdo, kdo udělal dojem ještě dřív, než stihl zapnout počítač.“