Váza za pár korun, kterou měl doma každý, se dnes prodává za 20 tisíc. Máte ji stále doma?

Desítky let stála ve vitríně nebo na televizoru a nikoho příliš nezajímala. Teď o ni sběratelé soutěží. Broušené vázy z olovnatého křišťálu se dostaly na vrchol zájmu a jejich cena roste. Nemáte je náhodou ještě stále doma nebo schované na půdě? Rychle je oprašte. Může se jednat o skutečný poklad!

Stála léta na obývací stěně, občas se do ní dala sušená květina, ale jinak po ní nikdo ani nevzdechl. Byla to jedna z těch věcí, které se nepovažovaly za cenné, nýbrž jen za staré. Dnes se za ni na aukcích platí víc než za zbrusu novou designovou lampu. Jedná se o možná zapomenuté dědictví, o které se dnes lidé přetahují.

Jak se z obyčejné vázy stal předmět zájmu

Její tvar zná téměř každý. Široká u hrdla, masivní, těžká, s ornamenty, které z dálky připomínají ledové krystaly. V mnoha domácnostech bývala součástí výbavy, kterou novomanželé dostávali jako dar. Dnes už na ni sedá prach ve sklepě nebo na půdě. Pokud tuhle vázu ovšem někdo nevyhodil. Ale právě tyto kusy se staly nečekaným hitem aukčních portálů. Sběratelé i obchodníci za ně nabízejí částky, které ještě před několika lety nedávaly smysl.

Nejde o jediný kus, ale o celou skupinu předmětů, které mají společné rysy: byly vyráběné kolem 70. let, často v Belgii nebo v Československu, z kvalitního těžkého skla, někdy s kovovým podstavcem. Vázy byly většinou ručně broušené a působily dojmem luxusu. V realitě ale šlo o dostupné zboží, které se běžně prodávalo v domácích potřebách. Tehdy stály pár desítek korun. Dnes je jejich hodnota několikanásobně vyšší, především kvůli kombinaci stáří, materiálu a řemeslného zpracování.

Konkrétní příklad za všechny: váza z Belgie za dvacet tisíc

Na aukčním serveru Aukro se objevila váza, která všechny tyto znaky splňuje. Vyrobena byla přibližně v roce 1974, pochází z Belgie a jde o olovnatý křišťál s bohatým ručním broušením. Celková výška činí 41,5 centimetru, průměr 22 centimetrů. Spodní část tvoří kovová montura s dekorem stylizovaných maskaronů. Váza je těžká, ve velmi dobrém stavu a bez jakéhokoliv poškození. Prodejce nabídl osobní odběr i možnost dopravy. Vyvolávací cena se pohybovala v řádu tisíců korun, očekávaný finální výsledek přesahuje dvacet tisíc.

Nejde jen o samotný křišťál

Kromě váz z olovnatého skla se zájem zvedá také o barevné keramické nebo porcelánové vázy z období 60. až 80. let. Vyhledávané jsou hlavně kusy s florálním dekorem, glazovaným povrchem nebo ručním malováním. Hodnotu mohou mít výrobky z Duchcova, Dubí, Karlovarského porcelánu nebo z dílen jako Ditmar Urbach. Často byly součástí darovacích sad, dnes se však prodávají samostatně, ideálně v původním stavu, bez oťuků a s dochovanou značkou.

Největší roli hraje technický stav

Cenu určuje více faktorů. Největší roli hraje technický stav. Váza bez poškození, s původní monturou, často dosáhne několikanásobné ceny oproti poškozenému kusu. Důležitý je i původ. Vázy vyrobené v Belgii nebo ve sklářských centrech bývalého Československa mají lepší pověst než anonymní neoznačené výrobky. Výhodou je i přítomnost původní etikety, dokladu o koupi nebo originálního balení. To vše pomáhá sběratelům s určením autentičnosti a zvýšit konečnou cenu při prodeji.

Váza, kterou mnozí považovali za bezcenný relikt ze socialistických vitrín, se dnes prodává za částky, které z ní dělají sběratelský artefakt. Pokud takový kus ještě někde doma máte, možná držíte v rukou předmět s hodnotou, o níž jste dosud netušili. Staré sklo, keramika nebo porcelán z druhé poloviny 20. století už dávno nejsou jen sentimentální vzpomínkou. V některých případech jde o investici, která může v příštích letech dál růst.