V německu nejoblíbenější potravina, u nás ji vláda zakázala. V Penny ani Bille ji už nekoupíte

Vláda zakázala prodej jedné z nejoblíbenějších potravin v Německu. Alespoň pokud má závadnou etiketu nebo složení. Důvodem je zákon, který vstoupil v platnost v roce 2021. Zatímco dříve se pod stejnou značkou prodávaly produkty s odlišným složením pro západní a východní Evropu, dnes už na českých pultech narazíte jen na varianty splňující novou legislativu.

Dvojí kvalita potravin byla dlouho palčivým tématem ve východních zemích Evropské unie. Nutella nebo Rama, kterou jste zakoupili v Německu, možná vypadala na první pohled jako ta česká, výrazně se ale lišila ve složení.

Vláda v roce 2021 zakázala podobné produkty prodávat. Co to znamenalo pro výrobce?

Popelnice Evropy

Důkaz, že jídlo má dvojí kvalitu, jako první přinesla Asociace spotřebitelů Slovenska. Ta v roce 2011 provedla laboratorní testy několika produktů zakoupených v osmi zemích EU. Studie odhalila, že u většiny srovnávaných vzorků existovaly rozdíly v kvalitě, konkrétně se jednalo o Coca-Colu nebo kávy Nescafé Gold a Tchibo Espresso. Následovaly další výzkumy, které potvrdily, že výrobky se stejnou značkou se napříč EU mohou markantně lišit.

Tehdejší český ministr zemědělství Marian Jurečka označil situaci za nepřijatelnou a uvedl, že Východ je unavený z toho, že se stal „popelnicí Evropy“. Bulharský premiér Bojko Borissov dokonce obvinil EU z „potravinového apartheidu“.

Jedna potravina, dvě různá složení

Rozdíly v ingrediencích se týkaly mnoha oblíbených značek. Česká verze Nutelly kupříkladu obsahovala nižší podíl kakaového prášku, nižší obsah bílkovin a byla světlejší než západní varianta. Populární limonády Coca-Cola, Fanta a Sprite v západních zemích obsahovaly řepný cukr, který byl ve východních státech nahrazen levnější alternativou, glukózo-fruktózovým sirupem.

Lančmít Tulip obsahoval v českých podmínkách drůbeží maso, zatímco v německé domovině byl vyroben pouze z vepřového. To však nebránilo tomu, aby se u nás prodával téměř o polovinu dráž. Rozdíly vykazovala i tuzemská Rama, která měla více tuku než ta německá.

Češi si zaslouží stejnou čokoládu jako zbytek Evropy

Celou záležitostí se začala zabývat Evropská komise. Její tehdejší předseda Jean-Claude Juncker ve svém projevu z roku 2017 pronesl: „Nemohu akceptovat, aby se v některých částech Evropy prodávaly potraviny nižší kvality než v jiných zemích, přestože jsou balení i značka výrobku stejné. Slováci si nezaslouží ve svých rybích prstech méně ryb. Maďaři ve svém jídle méně masa. Češi ve své čokoládě méně kakaa.“

V roce 2021 u nás vstoupila v platnost novela zákona, která přinesla do české legislativy zákaz dvojí kvality. Podle ní je zakázáno prodávat potraviny „zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiných členských státech Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi a pokud není potravina opatřena snadno přístupnou a dostatečnou informací o tomto odlišném složení nebo vlastnostech.“

Za porušení hrozí pokuta až 50 milionů korun. Na dodržování dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Řešení pro výrobce

Inspekce se touto problematikou zabývá systematicky od roku 2020. V letech 2021 až 2023 provedla řadu rozsáhlých screeningů v různých členských státech EU, při kterých bylo vytipováno přibližně 150 vzorků podezřelých z porušení nařízení.

K dubnu 2024 bylo pochybení odhaleno pouze v jednom případě, kdy ve výrobku prodávaném v ČR byl použitý palmový olej, zatímco v německé a rakouské verzi slunečnicový olej.

Výrobci a obchodní řetězce mohli problém odlišné kvality vyřešit dvěma způsoby, buď sjednotit výrobní procesy a dodávat na všechny trhy totožné produkty, nebo změnit obaly pro jednotlivé trhy. Většina z nich se předpokládaně přiklonila ke druhé variantě, která byla pro ně méně nákladná.