Školy: Dvojí dubnový svátek, který přináší čtyřdenní prázdniny

Děti i studenti mají důvod k radosti. V dubnovém kalendáři jsou hned dva svátky, které jim přinesou čtyřdenní volno. Doma zůstane také velká část rodičů. Dny odpočinku mohou všichni společně využít k rodinným návštěvám nebo kulturnímu vyžití. 

Od 18. do 21. dubna 2025 si děti mohou udělat pauzu od domácích úkolů a brzkého vstávání. Čeká je čtyřdenní volno, které odstartuje Velký pátek. Ještě donedávna se v tento den chodilo do práce i školy, v říjnu 2015 však prošel sněmovnou návrh, aby pátý den ve velikonočním týdnu byl uznávaný jako státní svátek.

Po víkendu následuje Velikonoční pondělí. To máme tradičně spojeno s pomlázkou, rodinnými návštěvami a výlety.

Čtěte také

Opravář mi řekl, ať kapající kohoutek neřeším, a za týden byl vytopený celý dům a škoda přes 300 tisíc korun

16. 2. 2026

Velký pátek: Den hlubokého rozjímání i magických pověr

Velký pátek, který letos připadá na 18. dubna, je významným křesťanským svátkem připomínajícím ukřižování Ježíše Krista na Kalvárii. Spadá do Svatého týdne a je součástí velikonočního tridua – tedy tří nejdůležitějších dnů Velikonoc počínaje Zeleným čtvrtkem.

Kromě náboženského významu je opředen lidovými tradicemi a pověrami. Říkalo se například, že se v tento den otevírají skály a hory, odhalující ukryté poklady. Podle jiných zvyklostí se nesmělo hýbat se zemí, což znamenalo zákaz orání, rytí či okopávání. Lidé si taky nic nepůjčovali, aby se vyhnuli riziku očarování. Věřilo se, že koupel v ranním potoce zaručí pevné zdraví po celý rok.

Pro věřící je Velký pátek dnem půstu a rozjímání. V kostelech probíhají bohoslužby připomínající Kristovo utrpení a smrt. Jde o den ticha, kdy nezní varhany ani zvony, a věřící se věnují modlitbám a vnitřnímu zamyšlení.

Čtěte také

Seniorům zbydou oči pro pláč. Dostanou přidáno mnohem méně, než čekali

13. 2. 2026

Velikonoční pondělí: Pomlázka a oslava jara

Po Velikonoční neděli přichází Velikonoční pondělí, které v české kultuře má svou jedinečnou podobu. Nelze si ho představit bez pomlázky – spleteného svazku vrbových proutků, kterým chlapci symbolicky šlehají děvčata. Tento zvyk nemá původ v křesťanství, ale vychází ze starých jarních rituálů, kdy se mladé větvičky spojovaly se silou, zdravím a svěžestí. Dívky a ženy na oplátku odměňují koledníky malovanými kraslicemi, čokoládovými dobrotami nebo panákem alkoholu.

Pomlázka se označuje různými názvy podle regionu. Na Moravě se často říká „mrskut“ či „šlehačka“, zatímco jinde se setkáme například se slovem „šupání“. I samotná velikonoční koleda se liší dle oblasti. Někde si koledníci zpívají vlastní písničky, jinde recitují tradiční básničky. 

V minulosti bývalo obyčejem, že po významných svátcích následoval volný den, aby si lidé mohli odpočinout a oslavit události spjaté s liturgií. Podobně tomu bylo například u svátku svatého Štěpána po Vánocích či u Svatodušního pondělí, které se tradičně slavilo padesát dní po Velikonocích. V Česku i na Slovensku se tento zvyk dochoval dodnes a Velikonoční pondělí zůstává státním svátkem.

Čtěte také

Tenhle nenápadný přístroj je hit mezi majiteli domácích zvířat. Kýchání a alergie zmizí téměř okamžitě

13. 2. 2026

Tipy, jak využít volný čas

Nejste příznivci velikonoční pomlázky? Nevadí. Volný den můžete využít i mnoha jinými způsoby.

Milovníci historie nepohrdnou návštěvou hradu či zámku, které se s příchodem jara znovu otevírají veřejnosti. Tematické prohlídky na vás čekají například v Karlštejně, Šternberku, Helfštýnu nebo Valticích.

Rodiny s dětmi mohou zavítat do zoologických zahrad, které často pořádají speciální velikonoční programy, nebo na túru do přírody. A pokud nebude počasí přát venkovním aktivitám, jistí to návštěva aquaparku nebo promítání v kině.

Čtěte také

Na STK nemáte neomezený počet pokusů. Pokud auto bude mít stále nějakou závadu, máte smůlu

13. 2. 2026

A pokud se vám nechce vůbec nic, zůstaňte jednoduše doma a užívejte si, že nic nemusíte dělat!