Rakouské úřady varuji: U nás jsme tyto potraviny zakázali. Češi je jedli na kila, přestože ucpávají cévy a ničí srdce
Češi milují sladké. A teď nemluvíme o zamilovaných dopisech nebo romantice u svíček, ale o sušenkách, koláčích, dortících a pernících. Tedy přesně o tom, co si rádi dáme ke kafi, k televizi nebo jen tak z nudy. Jenže v některých případech bychom si místo sladkosti mohli rovnou objednat termín u kardiologa.
Říká se jim transmastné kyseliny. To nezní moc sexy a není to ani nic, co byste chtěli na talíři. Vznikají při ztužování rostlinných olejů, které výrobci používají, aby sušenky křupaly o něco líp a vydržely věčnost ve skladu. Bohužel ale vydrží i něco jiného.
Tyhle tuky dokážou nadělat v cévách pořádný nepořádek. Zvyšují špatný cholesterol, snižují ten dobrý a když si jich dáte víc, může vás to stát nejen dobrou kondici, ale klidně i zdravé srdce. Světová zdravotnická organizace už dlouho bije na poplach. Říkají, že takové tuky mají na svědomí stovky tisíc předčasných úmrtí ročně.

V Rakousku řekli ne
Rakušané se rozhodli, že jim transmastné kyseliny nesmí do croissantu ani do lineckého kolečka. Už dávno přijali zákon, který omezuje jejich množství v potravinách. A nepřišli kvůli tomu o žádnou sladkou radost. Jen prostě donutili výrobce, aby místo levného a škodlivého tuku použili něco, co nezpůsobí infarkt dřív než účet za elektřinu.
Evropská unie si řekla, že Rakousko má asi pravdu, a tak od roku 2021 platí nařízení pro všechny členské státy. Potraviny nesmí mít víc než dva gramy těchto tukových darebáků na sto gramů tuku. Takže ve většině Evropy si dnes můžete dát sušenku bez obav, že vás po ní odveze sanitka.
Mexiko to vzalo z gruntu
Mexiko, země tacos a sombrér, se s tím vůbec nemazalo. V roce 2023 tam rovnou zakázali transmastné kyseliny úplně. Žádné limity, žádné kompromisy. Prostě stopka. Věděli proč. Nemoci srdce tam patří mezi hlavní příčiny úmrtí a oni se rozhodli, že s tím něco udělají. Možná bychom se měli inspirovat.
A co my Češi?
U nás je to tak trochu jak z jiného filmu. Sušenky a dortíky s trans tuky se pořád prodávají v regálech, jako by o nic nešlo. A my je kupujeme, protože často ani netušíme, co v nich je. A etiketa s malými písmenky nás většinou víc mate než informuje.
Přitom některé potraviny u nás už regulace mají. Třeba jídlo ve školních jídelnách. Tam by trans tuky být neměly. Ale v běžných supermarketech? Tam je pořád můžete najít ve větším množství, než doporučuje i ta nejpřísnější babička.
Dá se s tím něco dělat?
První krok je číst etikety. Když tam najdete „částečně ztužený tuk“, zpozorněte. A pak to radši vraťte zpátky do regálu a nebo si upečte sušenky doma. Ne, nemusíte být hned cukrář roku. Stačí máslo, mouka, trochu cukru a láska. Ta totiž trans tuky neobsahuje.
Naštěstí už existuje i spousta výrobců, kteří s těmito tuky skončili. Nabízí sladkosti, které chutnají skvěle a přitom vám nezničí cévy. Některé bezlepkové značky nebo bio výrobky už jdou správným směrem. Tak proč si život hned neosladit trochu chytřeji.

Tak si to sladké chraňme
Sladkosti jsou fajn. Život bez nich by byl smutný. Ale bylo by fajn, kdyby nám nepřivodily srdeční kolaps dřív, než sfoukneme padesátku na narozeninovém dortu. V Rakousku to šlo. V Mexiku to šlo. V Evropě to taky pomalu jde.
Dokud nebudou přísnější pravidla, musíme být o krok napřed sami. A říct si, že čokoládová tyčinka je super, ale ještě lepší je zdravé srdce. Protože z něho máme radost každý den.
Zdroj: who, who, food, wikipedia, ncdalliance