Odkud pochází „tradiční české mléko“? Jeho původ vás překvapí

Často se smějeme dnešním dětem a říkáme, že skutečnou krávu vidí maximálně na obrázku v učebnici prvouky. Jsme na tom ale skutečně lépe? Mléko si kupujeme v nápojovém kartonu na pultech supermarketů. Víme ale, jakou cestu ve skutečnosti urazí, než se od krávy dostane až do naší kávy, kterou si děláme k snídani? 

Abychom získali mléko, je třeba podojit krávu. Tím ale naše znalosti většinou končí. V dnešní době ale tento proces rozhodně nevypadá zrovna jako z pohádek, kde veselá selka s copy cupitá s vědrem do chléva.

Jak tedy získávání a zpracování mléka probíhá ve skutečnosti? Nejprve je nutné krávu podojit. Dojič zkontroluje, že je s jejím vemenem vše v pořádku, očistí ho a dále už práci vykoná speciální průmyslový stroj, který napodobuje sání telete.

Za mléko dostane farmář zaplaceno až po rozboru

Následně se ze získaného mléka odfiltrují nečistoty, ochladí se na osm stupňů Celsia a následně putuje do speciální cisterny, které se říká mléčnice. V té zůstává až do doby, než si pro něj přijede cisterna, která ho odveze k dalšímu zpracování do mlékárny.

Řidič mlékárenského vozu má mnohem více úkolů než mléko dopravit do mlékárny. Musí ho zkontrolovat, posoudit pohledem, zda je s ním vše v pořádku nebo třeba nezapáchá. Odebírá také vzorek pro posouzení kvality.Teprve podle jeho výsledku je farmáři stanovena cena za výkup. Sledují se různé vlastnosti, jako například podíl tuku a bílkovin, teplota, zda se v mléce nenachází například zbytky léčiv podávaných dobytku. Hlídá se také možný výskyt choroboplodných zárodků. 

Pasterizace zvýší trvanlivost

Dále je třeba mléko odstředit, tepelně ošetřit a následně zchladit na teplotu nejvýše šest stupňů. Během odstředění jsou odstraněny poslední zbytky nečistot, které se do mléka dostanou během dojení nebo následné manipulace. Poté dochází k úpravě množství tuku. Odstředění dokáže oddělit mléko a smetanu. Ta se poté používá k dalším potravinářským účelům, nebo se zpětně přidává do mléka a vzniká tak plnotučné či polotučné mléko. 

Na řadu přichází pasterizace, tedy proces, kdy se pomocí krátkodobého zahřátí odstraní například přítomné bakterie. V závislosti na konkrétní technologii poté má daný výrobek trvanlivost od několika dní až po dva týdny. Platí ale, že po tuto dobu musí být skladován v lednici.

Kysané mléko má jiný výrobní postup

Poté už následuje plnění do obalů. K tomu se používají speciální výrobní linky, které se liší podle konkrétního materiálu a typu obalu. Musí splňovat velmi vysoké nároky na dodržení hygienických standardů.

Kromě přípravy klasického mléka se prodává také mléko kysané. To má ale svůj speciální výrobní postup. „I když mléko od krávy samo zkysat může, protože tam jsou zastoupeny už ty jisté mléčné bakterie, takhle se kysané mléko u nás nepřipravuje. Do mléka se přidají jisté mikroorganismy, například kvasinky, bakterie mléčného kvašení. Tomuto procesu, tedy aktivitě bakterií mléčného kvašení, se říká fermentace, mléčné kysání,“ vysvětlila odbornice na mléko Iva Jebavá. 

Čas od času je také možné narazit na mléčný automat. Ten prodává skutečně čerstvé mléko v jeho původní podobě, to znamená, že není pasterizované. Z toho důvodu ho ale před použitím musíte převařit sami. Má také přirozené množství tuku, takže když ho necháte stát, po čase se na něm začne srážet smetana. Tu můžete použít například k výrobě domácího tvarohu.