Bývalý zaměstnanec supermarketu se přiznal: Takto vznikají akční slevy. Zákazníci platí víc, než si myslí

Akční slevy jsou v českých supermarketech hlavním lákadlem zákazníků, kteří chtějí v době vysoké inflace ušetřit. Realita ale může být jiná. Někdy totiž sleva zákazníkům nepřinese žádnou úsporu, ale naopak je donutí zaplatit více, než by museli bez akce.

Jak tyto praktiky fungují a kdo je nejčastěji porušuje? To anonymně odhalil bývalý zaměstnanec supermarketu.

Jak supermarkety vypočítávají své „slevy“?

Podle novely zákona o ochraně spotřebitele z ledna 2023 musejí obchodníci při oznamování slev uvádět nejnižší cenu, za kterou produkt nabízeli v předchozích 30 dnech. Realita v českých obchodech ale ukazuje, že ne všichni toto pravidlo dodržují.

Česká obchodní inspekce (ČOI) provedla v roce 2024 celkem 1142 kontrol a zjistila, že zákon porušuje až 40 % obchodníků. Nejčastějším pochybením bylo uvádění vyšší referenční ceny, než byla nejnižší cena v posledních třiceti dnech.

Například v Penny Marketu ve Stříbře prodávali zelený čaj za údajně akčních 15,90 Kč (sleva 34 %). Nejnižší cena před slevou však byla ve skutečnosti ještě o korunu nižší. Čaj tedy po slevě paradoxně zdražil. Stejnou chybu udělala i Billa u kečupu Heinz, kde „sleva“ vedla k ceně vyšší, než byla nejnižší cena za posledních 30 dní.

Kde se zákazníkům vyplatí nakupovat a kde si dát pozor?

Porovnání aktuálních letáků obchodních řetězců Lidl, Tesco, Albert a Penny odhaluje zajímavé trendy. V Penny, které dlouhodobě nabízí nejlevnější základní potraviny, se pravidelně objevují případy, kdy cena uvedená v letáku není dodržena na pokladně. Výhodné ceny na zboží jako banány nebo rajčata uvedené v letáku ve skutečnosti platí málokdy.

Tesco poskytuje většinu svých slev pouze členům věrnostního programu Clubcard. Pokud zákazník kartu nemá, cena produktu je výrazně vyšší a často nad průměrem trhu. Podobně funguje Billa, kde bez zákaznické karty zaplatíte často více než jinde. Lidl nabízí méně výrazných slev, zato však stabilní ceny vlastních produktů, u kterých však sleva bývá spíše jen kosmetická.

Podle údajů ČOI právě Penny, Billa a Lidl patří mezi nejčastější hříšníky v uvádění nesprávných slev. Za loňský rok dostalo Penny pokuty ve výši přes dva miliony korun, Billa pak 1,6 milionu a Albert přes milion korun. Tesco a Lidl dostaly pokuty nižší, ale rovněž výrazné.

Jaké povinnosti ukládá zákon o slevách obchodníkům?

Novela zákona o ochraně spotřebitele od ledna 2023 stanovila jasné pravidlo: pokud obchodník poskytuje slevu, musí uvádět nejnižší cenu výrobku za posledních 30 dnů před jejím poskytnutím. Cílem je zamezit umělému navyšování cen před vyhlášením slevové akce, což bylo běžnou praktikou.

Pravidlo se vztahuje na kamenné obchody i e-shopy a zahrnuje všechna oznámení, která vyvolávají dojem snížení ceny, včetně označení jako „akce“, „Black Friday“ či „vánoční výprodej“. Výjimku mají pouze potraviny podléhající rychlé zkáze, jako jsou mléčné výrobky, maso, pečivo nebo zelenina s krátkou dobou spotřeby.

Jak nenaletět na falešné slevy?

Zákazníci by měli vždy pečlivě sledovat cenovky a porovnávat informace o slevách s předchozími cenami. Pomoc mohou nabídnout internetové srovnávače jako Kupi.cz, kde si snadno ověří, zda se skutečně jedná o výhodnou nabídku. Dobrou praxí je také uchování starších účtenek nebo letáků, díky nimž lze zpětně zkontrolovat, zda prodejce uvádí pravdivou referenční cenu.

Česká obchodní inspekce doporučuje spotřebitelům být obezřetní, protože pokuty jsou zatím příliš nízké, aby velké řetězce od podobných praktik odradily. V současnosti činí maximální pokuta 5 milionů korun, což například ekonom Štěpán Křeček označuje za nedostatečně odstrašující s ohledem na vysoké zisky supermarketů. Někteří politici dokonce navrhují zvýšit maximální pokutu na procenta z celkových tržeb, což by podle nich mohlo přinést zlepšení.

Zákazníkům zatím zbývá především být ostražití a pečlivě si ověřovat, zda sleva opravdu znamená úsporu, nebo zda se nejedná o pouhý marketingový tah, který může stát víc, než si myslí.