Americký kuchař označil české jídlo za světový unikát. Naučila ho vařit 90letá česká emigrantka

Svíčková. Slovo, které dokáže okamžitě vyvolat vzpomínky na rodinné obědy, hřejivou atmosféru domova a lásku k české tradici. Tento pokrm není pouhým jídlem, je to symbol české gastronomie, který propojuje generace. Zatímco pro nás je svíčková něčím tak samozřejmým jako nedělní odpoledne, pro svět je fascinujícím objevem. A právě díky své jedinečnosti získala srdce jednoho amerického šéfkuchaře, který ji označil za specialitu světového formátu.

Jeho cesta ke svíčkové však nebyla náhodná. Tento tradiční pokrm poznal díky devadesátileté české emigrantce Marii, familiárně označované jako Mary, která se ho rozhodla pohostit a zasvětila ho do tajemství jeho přípravy. Pro kuchaře to tak byl nejen kulinářský zážitek, ale také setkání s českou kulturou v té nejčistší možné podobě.

Tajemství svíčkové odhaleno

Pro šéfkuchaře svíčková nebyla jen obyčejným vařením, ale také cestou k poznání českých tradic. „Každý krok mě víc a víc vtahoval do vaší kultury a ukazoval mi, jak moc si vážíte kvalitních surovin,“ vzpomíná. Od přípravy masa, přes výběr čerstvé zeleniny až po dokonale vyváženou konzistenci omáčky, každý krok byl podle jeho učitelky Marie nesmírně klíčový. „Nic se nesmělo uspěchat. Naučila mě, že svíčková není jen o receptu, ale o porozumění každému detailu,“ říká. Připravit tento pokrm znamenalo věnovat mu čas, trpělivost a lásku.

„Bylo fascinující sledovat, jak každá surovina dává smysl, jak se jednotlivé ingredience propojují v dokonalý celek. Bylo to zkrátka jako sledovat umělce při práci,“ popisuje své dojmy.

Láska na první ochutnání

A co přesně dělá svíčkovou tak výjimečnou? Podle jeho slov je to harmonie chutí, která vás okamžitě pohltí. Jemně nakyslá a zároveň sametově krémová omáčka, doplněná sladkostí brusinek a jemností šlehačky, tvoří jedinečnou kombinaci, která v sobě nese hluboký příběh.

„V každém soustu cítíte tradici a péči, kterou do něj lidé vkládají,“ říká. Klíčovou roli v celém pokrmu pak hrají knedlíky, které považuje za nedílnou součást zážitku. „Jejich textura, schopnost nasát omáčku a přitom si zachovat lehkost a nadýchanost – to je umění samo o sobě,“ dodává. Obzvláště si oblíbil karlovarskou variantu knedlíků, které podle něj dokonale doplňují svíčkovou a dotvářejí její harmonii. „Bez knedlíků by svíčková nebyla kompletní. Jsou jako třešnička na dortu,“ říká s úsměvem.

Každá rodina má svou vlastní verzi svíčkové, která je často výsledkem letité tradice a osobních preferencí. Někteří si potrpí na pravou svíčkovou, považují ji za základ úspěchu, zatímco jiní s radostí sáhnou po falešné svíčkové nebo dokonce kuřecím mase. Rozmanitost se ale neprojevuje jen u masa – stejně tak je to s přípravou omáčky. Někdo trvá na použití čerstvé zeleniny, jiný upřednostňuje mraženou pro rychlost a pohodlí, a najdou se i tací, kteří sáhnou po sterilované zeleninové směsi.

Tradice, kterou je třeba zachovat

A co kuchař vzkazuje Čechům? „Vaše babičky a maminky vědí, jak na to. Uchovejte jejich recepty, protože právě v nich je ukryta ta pravá hodnota. Je to odkaz, který překračuje hranice a spojuje lidi,“ říká s obdivem a povzbuzuje Čechy, aby si tento poklad předávali z generace na generaci, stejně jako to udělala devadesátiletá Marie.

A my? Možná bychom si mohli vzít tato slova k srdci. Svíčková na smetaně je víc než jen jídlo, je to část naší identity, kterou stojí za to sdílet se světem. Kdo ví, možná se jednou tento klenot české kuchyně objeví v nejprestižnějších restauracích světa jako symbol harmonie chutí, tradice a lásky k vaření. A my budeme vědět, že její kořeny sahají hluboko do naší historie.