Dříve zakázané české jídlo dnes milují lidé z celého světa. Jezdí kvůli němu až z Ameriky

Češi mají několik oblíbených jídel, u jejichž přípravy se dokáže pohádat i celá rodina. Jedno z nich patří mezi stálice českých restaurací a láká k nám milovníky gastronomie z celého světa. A věřte, že to není svíčková nebo smažený sýr s bramborami a tatarkou. O jaké jídlo jde? Ještě donedávna bylo dokonce zakázáno kvůli vysokému riziku salmonely.

Vedle tradičních pokrmů, které se v domácnostech připravují po generace, existují i úplně nové recepty, které se na české talíře dostaly až ve 20. století.

Mají cizinci rádi českou kuchyni?

Česká kuchyně je spíše symbolem náročnějších pokrmů nejen k vaření, ale také ke strávení. Proto se k ní ideálně často hodí spíše pivo než víno a upřímně, cizinci tuto kombinaci milují. Naše domácí kuchyně ale není ze své podstaty ojedinělá. Skrývá totiž mnoho podobného s německou, rakouskou a slovenskou kuchyní díky společné historii. Dokonce se do ní propisují i některé znaky etnické kuchyně, například židovské a kuchyně moravských Chorvatů (tzv. Charvátů). Možná právě díky Charvátům se na jižní Moravě dodnes setkáváme s fazolovou polévkou nebo plněnými paprikami, které jsou známé v určité části Balkánu.

Ne všem ale česká kuchyně sedne. Obzvláště jižně položené státy, včetně těch na jižní polokouli, českou kuchyni nechápou a logicky jim přijde exotická. Když už o ni cizinci projeví zájem, jde převážně o Evropany, ale také Američany nebo Asiaty.

Mezi nejoblíbenější domnělé české pokrmy mezi zahraničními turisty patří:

• Svíčková
• Smažený sýr
• Guláš
• Řízek
• Tatarský biftek

Vtipné na těchto jídlech je to, že ani jeden není vyloženě český. Všechny mají buď základy v evropských principech vaření jako takových (svíčková, smažený sýr), nebo pochází přímo z jiných zemí (řízek, guláš, tatarák). To stejné platí i pro oblíbené trdelníky (Sedmihradsko, dnes Rumunsko) a langoše (Maďarsko).

Jaké pokrmy jsou doložitelně české:

• Zeleninové zahuštěné omáčky s příměsí smetany (česká rajská, ale také svíčková, jejíž českou verzi ustálila v 19. století Magdaléna Dobromila Rettigová)
• Knedlíky (i když jde o název z němčiny a knedlíky jsou součástí i jiných kuchyní, ty nejlepší a originální pochází z českého prostředí, včetně ovocných kynutých knedlíků)
• Husté smetanové polévky (kyselo a kulajda)
• Buchty s povidly a přesňáky/lokše (původně oblast západního Slovenska a moravského Slovácka)

Je smažák pro turisty ještě TOP?

Smažený sýr s hranolky nebo vařenými bramborami a tatarkou byl oblíbený dlouhou dobu. Původ české verze obalovaného a smaženého sýra je z dob socialismu, kdy se prodával jako polotovar pro rychlou domácí přípravu. Zejména v 90. letech se pak stal symbolem novodobé české gastronomie. Princip smaženého sýra je ale podobný například ve Francii (často modrý plísňový sýr) nebo v některých částech Itálie (arancini s mozzarellou nebo gorgonzolou), která je dokonce považována za jeho kolébku společně s Řeckem a Rakousko-Uherskem.

Jak to ale vypadá, český smažák se turistům buď zajedl, nebo přišli na nový unikát naší kuchyně. Tím je tatarský biftek. Jak už víme, „tatarák“ není originální české jídlo. Jeho původ je spíše francouzský, kde se pokrmu říkalo „steak tartare“ nebo „beefsteak à l’Américaine“. Je to pokrm, který se po Evropě připravuje velmi podobně, tedy s nakrájenou cibulí, česnekem, hořčicí, kečupem, worcesterovou omáčkou, sladkou paprikou, v některých zemích s ančovičkami a kapary, v Česku s nakládanými okurkami a následně s čerstvým vajíčkovým žloutkem. K zakousnutí se používají opečené bagetky, v Česku smažené topinky.

Jedni z největších konzumentů hovězího masa patří obyvatelé Ameriky. Není tedy divu, že je český hovězí tatarák se sklenicí čepovaného piva extrémně zajímá.

I když je tatarák známý už od dob Československa, byl v našich restauracích dlouhou dobu zakázaný. Důvodem bylo nekvalitní hovězí a zvýšené riziko salmonelózy, tasemnice a obecně přísné hygienické normy. Jak totiž všichni víme, tatarák se připravuje ze sekaného syrového hovězího masa. Jeho zákaz trval od roku 1986 až po rok 2001, kdy se začal ve velké míře rozšiřovat a popularizovat až tak, že se věhlas české verze tatarského bifteku dostal do zahraničí.

Na co si u tataráku dát pozor

Tatarský biftek je do značné míry rizikové jídlo. Důvodem jsou suroviny v syrovém stavu. Proto se doporučuje si pohlídat, jak kvalitní je hovězí maso. Restaurace by vám správně měla na požádání sdělit, odkud maso pochází, jak je čerstvé a z jaké je části zvířete (svíčková nebo zadní ořech). Pokud patříte mezi strávníky, kteří si do tataráku vmíchávají čerstvé vejce, ujistěte se, že je v bio kvalitě.

Stejný princip kontroly je důležitý i v domácích podmínkách. Na tatarák použijte jen kvalitní farmářské hovězí s prokazatelným původem a nikdy na pokrm nerozklepávejte obyčejné vejce ze supermarketu.

Zdroje: vikend.hn, prerovsky.denik, ceskatelevize, foodrepublic