Průměrná mzda v Česku překonala hranici, které nikdo nevěřil. Víme, kdo bere nejvíc
Kupní síla Čechů není ta nejvyšší v Evropské unii. Ale i tak se můžeme těšit z poměrně vysoké průměrné mzdy. Nebo je tomu snad jinak a jsou na tom Češi ve svých mzdách stále hůř? Jak jsme na tom s chudobou a ve srovnání s ostatními státy EU?
To, jak moc jsou Češi bohatí nebo chudí, se můžeme dozvědět z průměrné mzdy, jejího mediánu, ale také z parity kupní síly, tedy údaje, co si za svou mzdu můžeme reálně koupit.
Jak jsou na tom Češi se svou výplatou v porovnání s minulostí
Český statistický úřad pravidelně vydává přehled o průměrné hrubé měsíční mzdě. Ta je aktuálně v 1. čtvrtletí roku 2025 celkově 46 924 Kč. To je meziroční zlepšení o 6,7 % (nominálně) a 3,9 % (reálně po očištění od inflace).
Medián mezd, který je výpočtem průměrné mzdy přesně ve středu mezd všech zaměstnanců, je 38 385 Kč (u mužů 41 677 Kč, u žen 35 226 Kč).
Tento výsledek není zase tak špatný s ohledem na rekordní inflaci, s jakou se Češi museli vypořádat v letech 2022 a 2023. V tomto období došlo k prudkému poklesu reálných mezd až do obratu v roce 2024. Od té doby se české mzdy ustavičně zvyšují. A je to právě spotřeba domácností, která momentálně výrazně zachraňuje národní ekonomiku.
Regionální rozdíly uvnitř ČR
Na růstu mezd se obzvláště podílely regiony, kde je vyšší koncentrace služeb a lépe kvalifikovaných profesí, nejvíce v Praze.
Odvětví, ve kterých došlo k nejvyššímu růstu průměrné hrubé mzdy od roku 2024:
- Činnost v oblasti nemovitostí
- Vědecké a technické činnosti
- Stavebnictví
- Pohostinství a hoteliérství
- Doprava a skladování
Odvětví, ve kterých došlo k nejnižšímu růstu průměrné hrubé mzdy od roku 2024:
- Těžba a dobývání
- Výroba a rozvody elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
- Zpracovatelský průmysl

Oproti očekáváním ekonomů na základě propadů v roce 2023 se česká průměrná mzda vyhoupla do větších výšin. Mohla za to také zklidněná inflace, která v meziročním srovnání tvoří 2,7 % (meziměsíčně stoupla o 0,5 %), zatímco reálný růst mezd je o 4 % vyšší, než ekonomové předpokládali ještě začátkem roku.
Jak jsme na tom v porovnání se sousedy?
Česká republika má už tradičně trochu nižší úroveň mezd než sousedé z Německa a Rakouska. V posledních dvou letech nás navíc svižným tempem téměř ve všem dohání Polsko. To má od roku 2024 dokonce vyšší průměrnou mzdu než Česko (přesáhla 50 000 Kč). Může za to především velký tlak na zvyšování minimálních mezd, který je znatelně agresivnější než v české politice.
Nižší průměrná měsíční mzda je ovšem u našich východních sousedů na Slovensku. V rámci Visegrádské 4 je poměrně nízká i v Maďarsku. V tomto ohledu jsme s Polskem lídry středovýchodní Evropy. Dá se navíc očekávat další zvýšení, kam už několik let směřují tlaky u pedagogů, ve vědě a výzkumu, ale také u zdravotníků a bezpečnostních složek. Pokud se navíc bude dařit soukromému sektoru a nadále se bude zvyšovat stavební produkce, může se zvyšování mezd týkat opět i stavebnictví.
Průměrná mzda v okolních státech:
- Německo (116 682 Kč)
- Rakousko (126 125 Kč)
- Slovensko (38 374 Kč)
- Maďarsko (44 844 Kč)
- Polsko (50 057 Kč)
Jaká je česká kupní síla a proč se v Česku přestává platit korunami?
Parita kupní síly, tedy množství zakoupených služeb a zboží v poměru ke mzdám, je v Česku letos o něco málo lepší. I když se nám může zdát, že jsou platy podprůměrné a ještě v minulém roce se hovořilo o tom, že Češi berou v průměru o 20 % méně, než by reálně měli, kupní síla naznačuje, že si můžeme za náš plat dovolit stále více. I když se nám i v tomto ukazateli vyrovnávají opět Poláci, kteří jsou v kupní síle jen o kousek níže.

Může za to snížení reálných mezd v době krize a průběh inflace, který nebyl úplně pozitivní a stále se do ní v různém období promítají velmi kolísající ceny potravin, energií a bydlení. Ještě v roce 2024 byla kupní síla v Česku o 25 % nižší než průměr EU. Vypadá to ale, že se kupní síla od roku 2025 opět zvyšuje.
Zdroje: csu.gov, tradingeconomics, zpravy.aktualne, euro, novinky