Konečně jsem zjistila, kam dávat zavařovačky a kompoty. Vydrží i 20 let bez plísně

Možná si pamatujete, jak vaše babička zavařovala. Připravovala marmelády, kyselé okurky nebo domácí ovocné kompoty, které nesměly chybět jako zákusek po žádném nedělním obědě. A bodly zvlášť na podzim a v zimě, kdy se ceny za ovoce zvýšily, lokální plody nebylo tak snadné sehnat a většina ovoce z dovozu byla tvrdá, nedozrálá a navíc drahá. Jak si podobné zavařeniny připravit doma?

Největším zklamáním bylo, když občas nějakou tu zavařeninu pokryla plíseň. Zjistili jsme to někdy už při pohledu na sklenici, jindy až po jejím otevření. Ale i tomu se dá zabránit. S našimi tipy vám vydrží zavařené ovoce opravdu dlouho. Obecně se sice doporučuje zkonzumovat zavařeniny do jednoho až dvou let po zavaření, ale na různých diskuzních fórech lidé tvrdí, že si bez problémů pochutnávají i na dobře zakonzervovaných kouscích z období 2. světové války.

Pojďme se nejprve podívat na způsoby, jakými můžete ovoce zpracovat. Kompot se vyrábí očištěním ovoce a případně, pokud je větší, jeho rozřezáním. V hrnci se zalije vodou s cukrem a někdy se přidá i koření. Pak se povaří a nakonec se jde na samotné zavařování. Ovoce se dá do sklenice, která se zalije vodou. Pevně se uzavře víčkem a nakonec se ohřívá na teplotu 85 stupňů Celsia. Na té se drží dvacet minut, po kterých už by mělo být ovoce zakonzervované. A pozor, pokud jde víčkem pootočit, konzervovali jste špatně. Navíc by neměla být ve sklenici pěna a víčko by nemělo být vyboulené. Ovoce má jinou konzistenci, je měkčí a sladší.

Hodně lidí neví, jak se od sebe liší marmeláda a džem. Marmeláda má svůj původ v Portugalsku. Vyrábí se nejen vařením ovoce, ale také pomocí želírování. Má hustou konzistenci a dá se mazat na pečivo. Je hustší než džem a neobsahuje kousky ovoce. V Británii se vyrábí z citrusů, ve Španělsku si ji lidé vychutnávají s tvrdými sýry. Klidně ji můžete použít do pečení nebo jako předkrm. Zavařeniny připravovali již staří Římané.

Jak zavařovat

Pokud máte na zahradě ovocné stromy, určitě ovoce pomocí zavařování uchováváte. Mezi základy správného zavařování patří mít správné náčiní. Tím se rozumějí především perfektně sterilní sklenice. Před použitím je tak vyvařte a nemanipulujte s nimi, pokud máte například špinavé ruce. Dbejte také na to, abyste nepoužívali stejnou lžíci, kterou ochutnáváte. Bakterie ze slin by vám mohly zničit celou várku.

A stejně tak i ovoce by mělo být v té nejlepší formě, takže žádné chudinky, na které se chytá plíseň a vy už nevíte, co s nimi. Pokud chcete hustší konzistenci džemu, nemělo by být ovoce přezrálé, protože pak obsahuje méně pektinu, který způsobuje zhoustnutí zavařeniny. Případně použijte želírovací cukr nebo několik kapek citronové šťávy, abyste džem hezky zahustili.

Cukr je potřeba

K zavařování je ideální klasický krupicový cukr, ale zavařovat můžete i bez cukru. Nicméně musíte volit opravdu kvalitní ovoce, používat kvalitní víčka (pro každou várku džemu nová) a následně džem důkladně sterilizovat. A je nutné počítat s tím, že pak vydrží takový low sugar kousek méně než džemy s cukrem. Cukr je totiž konzervant. Nicméně můžete vyzkoušet březový cukr nebo panelu, která má karamelovou chuť a tmavou barvu. Použít můžete i přírodní cukry z datlí nebo rozinek.

Správné skladování

A jak džemy a kompoty skladovat? To je asi ze všeho nejdůležitější. Prvně by to mělo být na studeném a tmavém místě. Možná si vzpomenete, že vaše babička měla kompoty a marmelády ve sklepě. Dejte je do spíže nebo skříně, ale nenechávejte na ně pražit sluníčko. Světlo totiž urychluje rozklad. Ideální je dodržet teplotu do patnácti stupňů Celsia, ale tu doma asi nemáte. Pokud nedisponujete chladným sklepem, půdou nebo garáží, dejte zavařeniny alespoň někam do špajzky.

Neměly by být ani v blízkosti topení nebo v kuchyni, kde se vaří. Zavařeniny totiž nesnášejí teplotní výkyvy. Nemějte je tak ani na balkonu, kde mohou noční teploty klesat. A samozřejmě si dejte pozor na vlhko. Pokud máte sklep, ale drží se v něm plíseň, pro uchovávání potravin nebude tím pravým ořechovým. I z toho důvodu nepokládejte sklenice přímo na betonovou podlahu, ale raději na plato nebo dřevěnou podložku, případně do police v regálu.

Zdroje: jimejinak.cz, fresh.iprima.cz, apetitonline.cz