Tohle je nejhorší aktuální ostuda celého Česka

Vlastenectví má v Česku mnoho podob. Někteří lidé hrdě vyvěšují vlajku, s dojetím sledují sportovní vítězství a věří, že jejich země je tím nejlepším místem k životu. Jiní si ale často postesknou, že jsme pozadu, nedůslední nebo zbytečně tvrdohlaví a neváhají to označit za ostudu. Kritika se objevuje jak v médiích, tak na sociálních sítích, kde Češi bez příkras hodnotí, co jim v jejich vlastní zemi nejvíc vadí.

Na jednom z populárních diskusních fór se nedávno rozjela živá debata o tom, co je aktuálně největší ostudou České republiky. Padaly různé názory, jedno téma ale mezi příspěvky výrazně vyčnívalo. Mnozí uživatelé se na něm shodli a s jasným rozhořčením ho označili za totální selhání, kvůli kterému si podle nich Česko připadá jako „chudý příbuzný Evropy“.

Zatímco i Bulharsko má jasno, Česko váhá

O čem byla řeč? O přijetí eura. Zatímco jiné státy už dávno vyměnily své měny za společnou evropskou, Česká republika zůstává u koruny. Bulharsko, které ještě donedávna mnozí Češi považovali za méně vyspělou zemi, oznámilo, že euro přijme už od 1. ledna 2026. Česká republika patří mezi poslední státy v regionu, které euro odmítají. A právě to nazývají ostudou. Nejen ekonomickou, ale i politickou, symbolickou a z pohledu evropské solidarity i reputační.

Čtěte také

Opravář mi řekl, ať kapající kohoutek neřeším, a za týden byl vytopený celý dům a škoda přes 300 tisíc korun

16. 2. 2026

Když jsme v roce 2004 vstupovali do Evropské unie, přijetí eura bylo součástí dohody. Nešlo o možnost, ale o závazek. Avšak Česko jej od té doby opakovaně odkládá. Oficiální důvody se mění, jednou je to inflace, jindy nestabilita veřejných financí, potřeba „správného načasování“, nebo aktuálně chybějící politická vůle. Vstup do tzv. kurzového mechanismu ERM II, který by byl prvním krokem ke společné měně, vlády soustavně odkládají, a to i přesto, že většinu ostatních kritérií Česko dlouhodobě splňuje.

Strach z velkého zdražení

Mezi hlavní argumenty odpůrců eura patří obava ze zdražování, ztráty měnové politiky a oslabení národní identity. Odborníci varují, že mnoho těchto obav je přehnaných nebo zcela mylných. Ano, některé země po zavedení eura zaznamenaly krátkodobý růst cen, ale ve většině případů šlo o zaokrouhlování a v průměru jen o pár procent. Naopak výhody společné měny, jako je stabilní kurz, snadnější obchod, levnější dovolené či silnější postavení v EU, bývají podle expertů dlouhodobě přínosnější.

Slovensko přijalo euro už v roce 2009. Slovinci, Litevci, Estonci, Lotyši, všichni jsou dávno v eurozóně. A teď i Bulharsko, které mělo v minulých letech výrazně vyšší inflaci a slabší ekonomiku než Česko. Přesto dokázalo zreformovat veřejné finance a připravit se na vstup.

Čtěte také

Seniorům zbydou oči pro pláč. Dostanou přidáno mnohem méně, než čekali

13. 2. 2026

Veřejnost je rozdělená

Veřejnost v Česku je v otázce přijetí eura dlouhodobě rozdělená. Podle posledních průzkumů Eurobarometru z jara 2025 podporuje zavedení eura zhruba 46 procent obyvatel, zatímco 54 procent je proti. Mladší lidé, vysokoškoláci a obyvatelé větších měst jsou zpravidla více proevropští a euro vítají. Naopak starší generace, lidé z menších měst nebo z venkova mají z eura spíše obavy.

Euro bankovky — Euro by usnadnilo placení v jiných evropských státech. Zdroj: Shutterstock

Co se týče reálného termínu přijetí, momentálně nic nenasvědčuje tomu, že by k němu mělo dojít dříve než po roce 2030. Vláda Petra Fialy opakovaně uvedla, že se o přijetí eura rozhodovat nebude minimálně do konce jejího mandátu (tedy do podzimu 2025). Teprve poté by mohla nová politická reprezentace otevřít otázku vstupu do tzv. kurzového mechanismu ERM II, který je nezbytným mezikrokem a musí trvat minimálně dva roky. Pokud by vše šlo hladce, euro by mohlo být v Česku zavedeno nejdříve kolem let 2029–2030.

Čtěte také